Sdílený virtuální prostor
11. Kostel a kaple svatého Floriána, Proskovice Přestože již před první světovou válkou byla v Proskovicích založena Katolická jednota sv. Floriána, která připravovala stavbu nového kostela, došlo k uskutečnění tohoto záměru až v průběhu války druhé. Původní “Jednota“ změnila svůj název na Sbor pro postavení filiálního kostela v Proskovicích, který…
Kostely Církve československé husitské, tak zvané Husovy sbory, jsou již téměř sto let součástí sakrálních staveb na území celé republiky a samozřejmě i Ostravy. Jejich společným znakem je jistá strohost a střídmost, typická pro protestantské církve, a také modernost, protože všechny byly postaveny ve 20. a 30. letech minulého století.…
Jezdíte obdivovat sakrální baroko do Rakouska, Německa nebo do Itálie? Pak byste rozhodně měli zajet i do Staré Bělé, ten kostel za to rozhodně stojí… Existence farnosti ve Staré Bělé je doložena již k roku 1506. Od roku 1624 byla obec střediskem farnosti i pro Novou Bělou, Proskovice, Výškovice a…
A když už jsem byl v Hrabové, zajel jsem se podívat i na kapličku, jejíž červenou věžičku a zelenou kupoli s křížkem jsem léta vídal po pravé straně Místecké výpadovky při cestě do Ostravy. Katastrálně je to území městského obvodu Nová Bělá, takže jsme stále v Ostravě, ale blízko je…
Po těch zaniklých zahájíme představení funkčních ostravských kostelů, chrámů a modliteben tím, který je současně jedním z nejstarších i jedním z nejmladších: Kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské v Hrabové. Dřevěný kostel sv. Kateřiny byl vystavěn ve druhé čtvrtině 16. století ve stylu pozdní gotiky s raně renesančními prvky – po…
Než se vydáme do živých kostelů a kaplí, zbývá se podívat ještě na jednu zaniklou přímo v centru Ostravy – kapli svatého Lukáše. Kaple stála na hřbitově, založeném po morové epidemii v roce 1585, která si v Moravské Ostravě vyžádala tolik obětí, že stávající hřbitov u kostela svatého Václava je…
Poslední z velkých synagog na území Ostravy stávala ve Vítkovicích. Vítkovice byly ještě na počátku 19. století chudičká zemědělská vesnice poblíž Ostravy o několika desítkách domů. Výhodou Vítkovic však byla strategická poloha poblíž bohatých ostravských ložisek uhlí, beskydských zdrojů železné rudy a vody z Ostravice, které v roce 1828 daly…
Další synagogou, zaniklou v nacistickém ohnivém pekle, byl templ v Přívoze. Do roku 1870, kdy byl Přívoz samostatnou obcí u Ostravy, zde žilo jen asi 50 židů, poté však jejich počet začal stoupat, zejména v důsledku rozvoje železniční dopravy a na ni navazujících služeb – rychle zde vznikaly restaurace, nálevny,…
V rámci putování po ostravských kostelech, chrámech a modlitebnách jsem pokračoval po stopách těch zaniklých – židovských synagog. Historicky tvořili Židé významnou součást ostravské populace, ať již jako bankéři a průmyslníci, kteří stáli u počátku rozvoje dolů a hutí (např. Rothschildové nebo Guttmannové), architekti, lékaři a právníci, nebo prostí řemeslníci…