6. Kostel svaté Kateřiny, Ostrava-Hrabová

Pan Bedřich Chlupatý, díky jehož laskavosti jsem měl možnost si kostel prohlédnout.

Obraz svaté Kateřiny Alexandrijské, jíž je kostel zasvěcen. Atributem této světice je tzv. nožové kolo a meč – kolem měla být mučena, protože se odmítla provdat za císaře Maxentia. Její úpěnlivou modlitbu za zničení toho hrozného mlýna, který jí drtil tělo, Bůh vyslyšel, seslal anděla Páně, který mučící stroj roztrhl a Kateřina z něj vyšla nezraněná – proto se kolo zobrazuje zlomené. Kateřina byla poté odsouzena ke stětí mečem, její mrtvé tělo odnesli andělé na posvátnou horu Sinaj, kde vznikl první chrám, zasvěcený této egyptské světici.
Postní výzdoba oltáře v očekávání Velikonoc.
Pohled lodí dozadu směrem ke kůru.
Celkový pohled.
Nová křtitelnice.
Ohořelá dřevěná socha sv. Antonína Paduánského z původního vyhořelého kostela.
Replika historického nápisu z roku 1564.
Zpovědní místnost.
Po rekonstrukci přibylo v kostele i WC.
Pohled z kůru.
Elektronické varhany nahradily ty původní akustické, které shořely.
Půda nad kostelní lodí.
Nové zvony odlila zvonařská dílna Josefa Kadlece v Halenkově. Větší Svatý František váží 349 kg a má tón b1, menší Svatá Klára váží 221,5 kg a její tón je des2.
Detail šindelového obkladu zvonice.

 

Většina hrobů na hřbitově kolem kostela pochází z počátku 20. století.

Po těch zaniklých zahájíme představení funkčních ostravských kostelů, chrámů a modliteben tím, který je současně jedním z nejstarších i jedním z nejmladších: Kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské v Hrabové.

Dřevěný kostel sv. Kateřiny byl vystavěn ve druhé čtvrtině 16. století ve stylu pozdní gotiky s raně renesančními prvky – po ostravském kostelu svatého Václava je tedy druhým nejstarším ve městě. Zřejmě kvůli závadě na elektroinstalaci o Velikonocích v roce 2002 téměř do základů vyhořel a následně byla s využitím zachovalých fragmentů z původní budovy postavena jeho věrná kopie. Obnovený kostel svaté Kateřiny byl vysvěcen v roce 2004 a je tak druhý nejmladší po novém kostelu Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu, který začal svým farníkům sloužit v roce 2007.

Analýzou původních trámů kostela bylo zjištěno, že dřevěný materiál použitý na stavbu kostela pocházel z jedlových stromů pokácených po roce 1522. Použité architektonické prvky a srovnání stavby s jinými kostely v českých zemích skutečně potvrzují vznik kostela ve druhé čtvrtině 16. století. Nicméně, za první hodnověrný doklad existence kostela sv. Kateřiny lze považovat úmrtní oznámení „Gira Cholewa Usnul v Panu ve strzedu trzeti Postni Leta Pane tohoto 1564“, které nám oznamovalo, že Jira Cholewa z rodu hrabovských fojtů zemřel ve třetí postní středu roku 1564, tj. 1. března 1564. Tento nápis se dochoval po pravé straně hlavního portálu do lodi kostela až do osudného požáru chrámu v roce 2002 a dnes je tam zaznamenán v kopii z roku 2004.

Kostel nese typické architektonické rysy příznačné pro oblast dřevěné lidové architektury severní Moravy a Horního Slezska. Kostel byl vystavěn na pomezí pozdně gotického a raně renesančního stylu. Hlavní a boční vstup do lodi kostela zdobily dva pozdně gotické portály ve tvaru oslího hřbetu, avšak půlkruhový portál spojující presbytář kostela se sakristií již nesl patrné znaky rané renesance; portály musely vzniknout na přelomu umění pozdní gotiky a přicházející renesance. K chrámu se váže lidová pověst, že kostel původně pochází z Metylovic, odkud byl přenesen, protože si tam postavili kostel nový, avšak tuto pověst nelze doložit žádnými prameny a lze ji tak vzhledem ke kontextu 16. století pokládat za zcela nepravděpodobnou – kostel v Metylovicích byl římskokatolický, zatímco Hrabová byla obcí s vírou českobratrskou a představa, že by římskokatolická církev prodala kostel, i když nadbytečný, českým bratřím, je mimo realitu. Obchod by se totiž neodehrál mezi obcemi, ale schválit by jej musel sám biskup… Nicméně, v samotných Metylovicích tuto legendu udržují při životě, snad jako doklad své obchodní šikovnosti…

Prvním historicky doloženým hrabovským farářem je katolický kněz Vojtěch, který se své funkce ujal roku 1615, nicméně zanedlouho poté mu majitelka panství Kateřina, rozená Oršická z Bělkovic, nechala zavřít kostel a bránila svým poddaným, aby odváděli faráři povinné církevní desátky. Dne 25. května 1633 začal ve zdejší farnosti působit jako farář řádový kněz Martin Fulkovius, z důvodu nedostatku kněží spravoval též farnosti v Paskově a ve Staré Bělé.

V roce 1660 opavský zvonařský mistr Hans Knauff ulil dva barokní zvony o váze sedm a pět centýřů, tj. přibližně 432 a 308 kilogramů, lehčí z nich se dochoval až do roku 2002, kdy se při požáru roztavil. V říjnu roku 1679 došlo k vyloupení kostela. Neznámý zloděj ukradl drahocenný pozlacený kalich ze stříbra, přičemž pachatele dopadli a popravili ve Frýdku tak rychle, že církev nemohla žádat náhradu škody. Z roku 1724 pocházel zvon (umíráček) o váze 23 kilogramů umístěný v sanktusníku, malé věžičce nad presbytářem, který ulil známý opavský zvonařský mistr František Stanke. Tento zvon zrekvírovala rakousko-uherská armáda 23. února 1918.

V roce 1787 byla postavena nová věž předsazená před průčelí kostela. Neznámý tesařský mistr dostal za zboření staré věže, která se pravděpodobně nacházela na hřebeni střechy nad lodí kostela, a za postavení věže nové částku 68 zlatých. Zajímavé je, že spodní část věže byla kromě nosných pilířů zcela otevřená a vlastní vchod do kostela tak tvořily původní dveře. A protože kolem kostela byly pastviny, na kterých se pásli koně, kteří se za deště chodili schovat do prostoru pod věží, říkalo se tomu místu „koňské nebe“.

V 80. a 90. letech 18. století bylo zakoupeno nové převážně pozdně barokní vybavení interiéru. V roce 1815 v opavské zvonařské rodině Staneků ulili zvon o váze 193 kilogramů, který ve věži kostela nahradil větší ze dvou zvonů ulitých roku 1660. V roce 1848 farníci umístili na kůr kostela první varhany, které sloužily k hudebnímu doprovodu liturgie. Na přelomu 19. a 20. století se několikrát uvažovalo díky velkému nárůstu počtu věřících a častým opravám o stavbě nového kostela, avšak místo nového kostela v Hrabové došlo k vybudování nového kostela Panny Marie Růžencové v Hrabůvce – slavnostní vysvěcení chrámu proběhlo 16. října 1910. Následujícího roku se od hrabovské farnosti oddělila Hrabůvka, kde od 11. listopadu 1911 vznikla samostatná farnost.

Během první světové války byly pro potřeby rakousko-uherské armády zkonfiskovány dva zvony o váze 193 a 23 kilogramů, které roku 1925 nahradily dva zvony nové pořízené z veřejné sbírky. Bohužel i tyto zvony neušly zkáze roku 1941, kdy si je odvezla německá armáda. Při osvobozovacích bojích prostřelil věž kostela 30. dubna 1945 dělostřelecký granát, avšak věž kostela rychle opravili hrabovští řemeslníci.

Dne 2. dubna 2002 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v brzkých ranních hodinách téměř do základů vyhořel. Díky úsilí Biskupství ostravsko-opavského, statutárního města Ostravy – městského obvodu Hrabová, Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě, Římskokatolické farnosti Ostrava-Hrabová a nemalých finančních příspěvků od soukromých dárců se podařilo kostel obnovit. Projekt kostela vypracoval Ing. arch. Antonín Závada, autorem moderního řešení interiéru byl Ing. arch. Marek Štěpán. Samotnou stavbu kostela provedli řemeslníci stavební firmy Juráň s.r.o. z Francovy Lhoty u Vsetína pod vedením Ing. Karla Juráně.

Dne 30. října 2004 byly posvěceny nové zvony, sv. František z Assisi a sv. Klára. Součástí výbavy rekonstruovaného kostela se stal i cyklus obrazů Křížová cesta, zapůjčený z majetku ostravsko-opavské diecéze, který v roce 1847 namaloval Reinhard Kutzer ze Zlatých Hor. Slavnostní svěcení kostela ostravsko-opavským biskupem Mons. Františkem Václavem Lobkowiczem, O.Praem., se uskutečnilo 27. listopadu 2004.

5 3 votes
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
19 dní před

Děkuji. Jsem rád, že byl obnoven původní kostel. pamatuji si ještě ten původní a byla by to velká škoda, aby zmizel….

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial