Romeo a Julie (jen pro otrlé!)

Doufám, že se William neobrací v hrobě. Všichni ten příběh znáte, někdo alespoň z vyprávění. Co když to bylo trošku jinak??? „Miláčku, věděl jsem, že mne také miluješ…“ Jejich oči se střetly. Jiskra přeskočila…

Dva znepřátelené kmeny homo sapiens. Někdy se dokonce navzájem zabili. Byli to odvěcí rivalové. Když se jednim podařilo skolit vysokou, vznikl boj o zabité zvíře. Ten silnější vždy vyhrál. Podnikali bojové výpravy do jiných vzdálenějších kmenů, kde kradli dívky a ženy, aby se mohli spářit a jejich rody nezdegenerovaly. I v tom si soupeřili. Žili příliš blízko sebe, na malém kousíčku bohaté půdy. Odjakživa byl mír mezi Kapulety a Monteky křehký. Stačilo málo a už stáli proti sobě se zbraněmi v ruce.

Během jedné takové roztržky, kdy jeden z Kapuletů uhasil oheň v obydlí Monteků, se potkali. Stáli nenávistně v tlupě, v očích zlo a chuť zabít. Pak ale zavanul vítr a Romea, syna Monteka, uhodila do nosu neznámá vůně. Přitažlivý pach nepoznaného, pach zakázaného. Pohlédli si do očí a něco se stalo. Tihle dva už nechtěli bojovat.

Jejich rodoví přátelé se chystali do boje, křičeli na sebe a výhružně mávali rukama. Nakonec se opět nepoprali, protože způsobit si úplně zbytečné zranění během sousedské šarvátky, by bylo nerozumné. Když vyprchal vztek, utichl řev a došla slova výhrůžek, odvedly si je ženy zpět do svých domovů.

Romeo nemohl zapomenout na vlnité vlasy až na ramena a velké hnědé oči, které se na něj mile usmály. Stále častěji odcházel do lesa pro dříví, aby se mohli potkat. Ach Julie! Dítě Kapuletů! Nikdy předtím nepocítil takovou touhu. Samozřejmě znal sex. Ale jiný. Nucený a tak živočišný. Nyní ale ucítil bušení srdce a zatoužil po nemožném.

Potkávali se. Občas spolu prohodili pár slov. Krátké rozhovory se začali protahovat a časem se dokonce začali scházet. Občas letmý dotek ruky, namátkové odhození vlasů z tváře. Tu a tam se jim podařilo společnými silami usmrtit zvíře, které si pak rozdělili a odnesli domů.

Když byli na borůvkách, poprvé se políbili. Bylo to tak neskutečné. Jejich rty se setkaly a ochutnaly borůvkovou příchuť. Daleko v lese, tam kde končily louky a začínaly skály, se tajně scházeli. Našli si malou jeskyňku. Když poprvé shodili své zvířecí kůže a jejich těla podlehla lásce, věděli, že se něco musí stát.

„Utečme spolu.“ Navrhuje Romeo. „Lovit umíme, nepotřebujeme naše rodiny.“ Jul nesouhlasí. Trochu se bojí, že se jejich rodiny spojí proti nim, najdou je a bez milosti je zabijí. „Utečem daleko,“ Romeo probírá vlasy své lásce, jejich těla potřebují po sexuálním odpoledni očistu.

„Už si všimli, jak často se koupu.“ Ukazuje na své pošpiněné tělo Julí. Romeo na nic nečeká. To tělo ho tak vzrušuje. Jeho pyj je připraven. Jul pohlédne na připravence. „Už zase?“ Nastaví zadeček, nemůže jinak. Romeo zkušeně zavádí svůj penis mezi půlky svého miláčka. Když povolí svěrač a on se ocitne v tom růžovém, těsném objetí, je blahem bez sebe. Je tak roztoužený, že nevydrží moc dlouho. Ale ani Julie ne. Orgasmy jsou tak silné, jejich těla se křečovitě kroutí. Následují dlouhé polibky.

„Chtějí, abych se oženil.“ Odhodlává se Romeo vyslovit, co ho trápí. „Přivedli mi nějakou samici od Autluků.“ Jul smutní. „Neboj, tebe budu navždy milovat.“ Následují slzy žalu.

„Budeme se i nadále scházet?“ Romeo vezme ten roztomilý obličej do dlaní. „Utečme a nemusíme nic tajit. Budeme si žít po svém, milovat se kdekoliv a kdykoliv. Zajistím nás, lásko!“ Julie zakroutí hlavou.

„Jsme ztracenci, náš vztah by nikdy nedovolili.“ Pak dodá: “ Taky mě čeká svatba…“ Sklopí oči. Zvedá se a odchází pryč.

Romeovi to šrotuje v hlavě. Musí něco udělat. Leží na kožešinovém lůžku a jeho mozek pracuje. Vymýšlí strašlivý plán… (Však ho znáte…)

„Julie, Julie!“ Slyší z dálky ženský hlas. „Kde jsi, všude tě hledám.“

„Už jdu,“ odpoví vzdorovitě Jul, rychle se rozloučí se svou láskou a jde za tím hlasem.

Chůva. Ach jo, všude leze…

„Prosím, tě, jdi se vykoupat, smrdíš jako zvěř. Takhle nemůžeš předstoupit před svou vyvolenou, chlapče….“

 

Loading

Subscribe
Upozornit na
guest

6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Hana
Hana
3 let před

Těšila jsem se, co zase vykoukne na povrch. Asi jsem málo otrlá.😊

Jan prazak
3 let před
Reply to  Bohunka

Kdo vi, Bohunko, treba se zname z predchozich zivotu😺

Jan Pražák
3 let před

Dobrý, Bohunko, ale už Tě mám asi prkouknutou, nějak jsem tuhle pointu čekal:-)

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial