Neexistuje žena, jež by neměla své tajemství. I ty největší treperendy je mají. Jsou hluboko ukryty nikoli v nitru jejich duší. Jsou v té malé věcičce, bez níž žádná nevyjde z domu.
„Mělo to nějaký smysl?“, může se kdokoli zeptat. Proč se plahočit sněhem, úpalem na planině, lézt do kopců a zase dolů bez jediného dne odpočinku, když se dá relaxovat mnohem příjemnějším způsobem. Odpověď zná každý, kdo šel. „Ano“.
Tentokrát nejde o další potopenou loď, úspěšný zásah Bayraktaru či likvidaci dalšího generála. Je to mnohem horší.Vladimír Vladimírovič Putin se nezúčastní obyvklého hokejového turnaje.
Jasně, že na světě je hodně poutí k různým místům. Ale v Evropě je tahle nepochybně ojedinělá. Jak svou tradicí, tak i něčím, co se slovy špatně popisuje. Každopádně tam je i duchovní rozměr. Tak pojďte aspoň kousek.
„Máš děsnej autfit“, sdělila mi moje žena poté, co jsem vyšel ze šatny, jsa – dle mého – dobře oblečen na jakousi společenskou akci.
„Tak Camino francés? Víš, že je to cesta, která trvá měsíc?“ Jasně, že vím, Vím, že půjdu, sám, celé dny, jen se svými myšlenkami na to, co bylo a je a snad ještě bude. Tak pojďte kousek cesty.
Fakt půjdeš? A sám? A celou z Francie? To byly dotazy mých přátel, kterým jsem se svěřil se svým bláznivým nápadem to zkusit ještě napotřetí, samozřejmě odjinud a poprvé jako osamělý poutník. Tak pojďte se mnou v tomhle blogu.
Teta Kateřina by pravila, že když kocour není doma, myši mají pré. Dle Murphyho zákonů pak víme, že když se něco může pokazit, tak se to pokazí. A to stačí nebýt u lizu jen pouhý měsíc.
Člen SPD Radek Koten ve své parlamentní interpelaci oslovil premiéra České republiky, zda vůbec byl na Ukrajině, jak bylo v zaprodané České televizi zdokumentováno a jak to všechno vlastně bylo.
Sebráno, uslyšeno, vyčteno, napsáno. Vše k pobavení a poučení.