Sdílený virtuální prostor
Třetí řada show Love Island skončila v pondělí 30.10. večer, kdy televize odvysílala finálový díl a vyhlásila vítězný pár – zvláštní duo Majku a Chrise. Pokud pořad náhodou neznáte – je založen na tom, že štáb na dva měsíce zavře skupinu mladých lidí do kamerami prošpikované vily na Kanárských ostrovech…
Včera (pátého listopadu 2022) jsme si uspořádali moc pěknou oslavu babičky těsně nedožitých 100. narozenin. Doufali jsme samozřejmě, že je oslaví s námi, ale to se bohužel nepovedlo. Ale i tak jsme si mysleli, že si to ona příležitost jednoduše zaslouží. A zasloužíme si to také my všichni, protože upřímně, ti,…
Mám pro vás čerstvou zásobu hřbitovních historek. Pomalu se proti své vůli stávám mírně zkušenou v pohřebnictví, odkupech a výstavbě hrobů. A musím říct, že mě lidi kolem hřbitovů nepřestávají fascinovat – v dobrém slova smyslu.
Nosím ten závěr v sobě už přes 2 měsíce. Stále doufám, že přijde den, kdy o tom budu schopná napsat. Kéž je to dnešek. Zkusím to. Asi jo, asi to dneska konečně půjde. Bylo pondělí, 22. srpna 2022 kolem oběda. Děti odloženy na táboře na koních a s mámou jsme…
Na oslavu začátku semestru na FSV UK a setkání s novými čerstvými studenty žurnalistiky jsem si z nostalgie musela koupit Starbucks Caramel Macchiato. Protože všechny začátky jsou náročné… Caramel Macchiato… To jsem se jako nová studentka na Unversity of Washington v Americe v roce 2001 naučila objednávat jako první. Líbilo…
Jsem moc ráda, že vás tyhle moje zápisky o rodině tolik baví a že se mi ozýváte, že mám psát dál a že se vám to líbí. Já s tím žádný širší záměr zatím nemám. Jen jsem začala psát o zlobivé ježibabičce (99 let), abych si po každé té hrozivé…
Psát o Jiřím je vlastně hrozně těžké. Chtěla jsem to pojmout vesele, ale vůbec mi to nejde. Asi i proto, že nám všem moc chybí. Byl nesmírná osobnost, kterých se rodí tak jedna za sto, dvě stě let. Jeho život „před babičkou“ – tedy před osvobozením Plzně s britskou armádou,…
Hodně se mě ptáte, kdy to u babičky propuklo, že ji přestal ze dne na den takhle bavit život. Pokusím se popsat sled událostí, jak si ho vybavuji já. Pamatuju si, že jsme s rodiči jeli všichni na naše každoroční tradiční únorové hory a táta nám v autě řekl vážně…
Možná čekáte, že napíšu, jak to stěhování dopadlo. Popravdě, musím se trochu psychicky oklepat. Ne často se mi totiž stane, že se nedobrovolně proměním v neúprosného bodyguarda/vyhazovače, který zatarasí 32 kilové slaboučké křehké stařence chodbu a proti její vůli ji za strašného úpění narve silou do vozíku a převeze ji…
Dneska ráno, když jsem společně s tetou mířila do domu sociálních služeb vyřídit papíry pro stěhování babičky (99 let a 3 měsíce) z pokoje do pokoje (jde o takřka stejné pokoje hned vedle sebe), a cloumal se mnou vztek, proč ježi-babička musí vždycky – i ty nejjednodušší úkony – zbytečně…