I přes dílčí trable, spojené s vládnutím našeho best premiéra, není třeba klesat na mysli. Bude prostě líp.
„Zklamal jste mě, Petře,“ pravil unaveným hlasem otec zakladatel české pravice bez přívlastků Václav Klaus, když zvedl oči od zprávy o uzavření přihlášek kandidátů pro senátní volby po zjištění, že Motoristé sobě do senátních voleb nepostavili žádného svého kandidáta.
Současná úspěšná koalice, jež postupně vrací všechno všem, co jí bylo ukradeno za Fialovy despocie, hledá svého kandidáta do příštích presidentských voleb.
Atmosféra v zasedací místnosti Institutu Václava Klause byla navzdory panujícím vedrům na bodě mrazu. A její příčinou nebyla klimatizace.
Vedoucí úřadu vlády pozorovala svého šéfa s rostoucím znepokojením. Ačkoliv ministři opustili jednací místnost už před několika minutami, premiér tu nehnutě sedí, ruce opřené o desku jednacího stolu a hlavu zabořenou v dlaních.
Mám v oblibě židovský humor! — Už proto, jak se dovede podívat strázním přímo do očí a přitom těm trablům ještě lehce naznačit, jestli by náhodou nechtěly odprejsknout.
Karneval vlády, zpočátku ještě menuet, je již nyní kvapík, ale break dance je již nedaleko. Pokračování nekonečného seriálu
Ulice Prahy jdou brutálně zneužívány řidiči sanitních vozů k tajným závodům. Tito nezodpovědní řidiči rafinované tyjí ze skutečnosti, že jejich vozidla jsou opatřena výstražnými světly a klaksony, a projíždějí Prahou rychlostmi srovnatelnými s tou, již se běžně prohání čestný prezident Motoristů na českých dálnicích.
My, co máme plné zuby bezzubé politiky, stojíme za tebou a odsuzujeme současný lynč tvé vzácné osoby
Nejzáludnější byly ty plastové. Jakmile jsme se k nim přiblížili na dostřel, začaly otevírat své popraskané tlamy a plivat po nás měsíce starý v tropickém horku se rozkládající smrdutý odpad.