„Nepřinášeli jsme svobodu, ale smrt,“ uvedl výstižně Rusín Michail Mondič k chování Sovětů v Československu období po květnu 1945. Ruští směršovci perzekuovali čs. občany a řádili stejně jako předtím nacisté.
Není pravdou, že americká armáda vstoupila do již osvobozené Plzně, naopak jí zachránila před hrozícím nacistickým terorem. Tamní německý velitel generál Georg von Majewski totiž odmítl kapitulovat před českými povstalci.
Je potřeba neustále naplno zdůrazňovat pro někoho krutou pravdu, že rudoarmějci si v našem hlavním městě téměř nezabojovali. Navíc kvůli netvoru Stalinovi a Sovětům zbytečně umírali čeští lidé.
Ano, geniální zlínský podnikatel se v roce 1930 rozhodl, že jeden den volna týdně je málo a ve své světově proslulé výrobě obuvi zavedl ve výrobních provozech volné soboty. Dokonce údajně jako první v celé v Evropě.
Nejedná se pouze o Vrbětice. Ty jsou jen špičkou ledovce. Kreml se chová vůči Evropě trvale a dlouhodobě silně nepřátelsky. Rusové se nezastaví před ničím, hackersky útočí na nemocnice, železnice a letadla. Na lidech jim nezáleží.
Tato špatně fungující státní instituce vyžadovala radikální řez, který předchozí koaliční vláda ANO – ČSSD s podporou KSČM neprovedla. Vinou její nečinnosti tak ztráta České pošty vyšplhala na téměř 6 miliard korun.
Tuto možnost připustil historik profesor Jan Rychlík v knize Historie, Mýty, Jízdní řády. kterou napsal s publicistou Vladimírem Kučerou. A to z toho důvodu, že většina Slováků tenkrát po radikální změně moc netoužila.
Měli jsme tenkrát válčit či bylo správné ustoupit? Zastánci odporu argumentují zachováním si páteře, odpůrci nemožnosti účinné obrany. Je ovšem možné, že naše kapitulace zabránila ve svržení Hitlera.
Už jen z toho důvodu, že nás k tomu zavazují spojenecké smlouvy v rámci NATO. Putin si počíná v Pobaltí stejně jako kdysi Hitler v Československu. Rovnítkem je zneužívání národnostních menšin.
Technicky vzato, velezrada jako vyšitá. Prezident republiky vyslal už v polovině září 1938 svého emisara do Paříže s nabídkou předání asi 6000 km2 čs. pohraničí. Stalo se tak bez souhlasu vlády a parlamentu.