Ten kluk působil velmi solidně. Tak pětadvacet let, trochu robustnější, ale ne tlustý, spíš bývalý návštěvník posilovny, kterého už cvičení omrzelo.
Když jsem přišel k sobě, veškerá bolest byla pryč. Docela zmizela. Otevřel jsem oči. Nahoře modré nebe s bílými chomáčky, pod nohama tvrdá béžová země, okolo zvlněná krajina s řídce rozesetými olivovníky a trsy suché trávy. A přede mnou pohled, který jsem si nechal nakonec: dlouhá bílá hradba s tmavou skvrnou brány uprostřed.…
Na horách je jaro opožděné; severní svahy se ještě nezbavily zbytků sněhu, ale na dlouhých jižních loukách už světlá zeleň čerstvé trávy překryla tlející loňské stvoly. Strouhy z mokřin, jež přepitá dubnová hlína nestačila vsáknout, stékají do blyštivého proudu potoka. A u něj, za vrbovím, se krčí drobné růžové květy…
Všem občanům! V pátek 17. listopadu se uskutečnila manifestace vysokoškolských studentů u příležitosti Mezinárodního dne studentstva, pořádaná nezávislými studenty a Městskou vysokoškolskou radou. Tento pietní akt k uctění památky Jana Opletala byl zjevně podpořen řadou dalších spoluobčanů. Z Vyšehradu se průvod spontánně vydal do centra města, kde byl příslušníky VB a vojsky MV…
Vemte si s sebou květinu a svíčku! 17. listopadu si připomeneme 50. výročí slavných i tragických událostí, k nimž došlo v souvislosti s pohřbem studenta lékařské fakulty UK Jana Opletala, smrtelně zraněného při protiokupačních demonstracích. Zdánlivou tečku za tímto protinacistickým vystoupením znamenala okamžitá brutální perzekuce: 9 studentských předáků bylo popraveno, na 1500 studentů odvlečeno…
Pavel zaplatí, vypije presso a vrátí se k autu. Stopaře, kterého zahlédl u výjezdu z benzínky už během tankování, zatím nikdo nevzal. Stojí stále na stejném místě, a jenom když se někdo rozjede od čerpadla, zvedne ruku a zamává; třikrát, čtyřikrát, dokud ho auto nemine, pak opět ustrne v nehybné,…
Pavel ji uviděl první, ale sebral ji pohotovější Radek. Není to odhozený obal od sušenek ani kus barevného igelitu, není to ani z auta odpadlé koncové světlo či zapomenutý výstražný trojúhelník, ale to, co Radek svírá v ruce, je opravdová nepomačkaná červená plechovka s bílým nápisem Coca-Cola. Podél silnice k hraničnímu přechodu…
Jako každý den po snídani jsme stáli na dvoře a čekali na bratry Nardinovy. Končilo září a po ránu už byla vlezlá zima, pracovní hadry impregnované hroznovým cukrem lepily a studily na kůži. Alpy nad údolím Adige se bělaly prvním sněhem, nikdo nic neříkal, jen Albánci si bokem něco špitali.
Cody postává před trafikou, natahuje z cigarety a civí na transparent s úžasným rýmem Rozhoupeme míru zvon, ať se třese Pentagon, jejž dva maníci na štaflích upevňují na oprýskané průčelí Smíchovského nádraží.