Papírové Souznění. P.S. Tak jsme to naše diťátko dneska vyslali do světa. Má čas se rozkoukat, otrkat a vytvarovat tak, aby s úsměvem a lákajícím prstíkem vyrazilo do světa a mávalo na lidi, aby jim připomnělo, že patří k sobě.
Sdílený virtuální prostor
Papírové Souznění. P.S. Tak jsme to naše diťátko dneska vyslali do světa. Má čas se rozkoukat, otrkat a vytvarovat tak, aby s úsměvem a lákajícím prstíkem vyrazilo do světa a mávalo na lidi, aby jim připomnělo, že patří k sobě.
…za jejich dveřmi se život změní a ač se to zdá nemožné, zrychlí a zpomalí současně. Že nevíte, co mám na mysli? Dobrá, zkusím psát srozumitelněji. Velké D ve slově Domov v nadpise není chyba. Je to moje označení pobytových služeb. Ať už v nich žijí senioři s myslí zdravou…
Že je všechno na houby? Protože covid? Opravdu je všechno na houby? Tak to pro jednou zkusme vzít naopak. 10 z 8 optimistů doporučuje usmívat se a smát. Potichu i nahlas.
COŽE? Nevěřím vlastním myšlenkám, když se mi v hlavě klube glosa o politice, nedaří se zastavit a zahnat a z hlavy se mi přímo žene do prstů. Nepíšu o politice z principu. Nikdy. Fakt ne. No dobře, tak dneska udělám výjimku. Prolomím vlastní NE. Jednou. Dnes Protože jestli to udělám…
Po dlouhé době píšu pár souvislých vět. A hned na vážnější téma. Žijeme v nové době“ a já opravdu věřím, že covid je přechodná ťafka lidstvu za nabubřelost, ale nic víc.
V domovech pro seniory a vůbec pro lidi, kteří nemají to štěstí, aby byli samostatní, je stále zavřeno. Jejich svět se oddělil od zbytku vesmíru a od toho našeho běžného zmizel. Naštěstí ne docela.
Do jednoho z našich domovů přijely kolotoče. Dva. Že na to není vhodná doba a že je potřeba teď důstojně, vážně a bez blbnutí projít pandemií v oblaku anti-covid desinfekce?
Je tady Coron-éra. Etapa, kdy veletočem obracíme způsob života a snažíme se rychle si srovnat hodnoty. Kdy máme po mnoha letech důvod se skutečně obávat něčeho velkého . Doba, kdy se ukazuje, kdo za co stojí. Kdo pracuje, kdo fňuká. Doba, kdy se mění definice hrdinství. Taky znám hrdiny. Hrdiny…
Je neděle velikonoční. Pro křesťany svátek všech svátků, pro nás ostatní den, kdy je čas se zastavit. Letošní Velikonoce jsou jiné. Tiché, do domácností uzavřené. Ale pořád jsou místa, kde „to žije“. Důvod je jednoduchý a zásadní. Aby se žilo dál.
Jsem tady. Ozvala jsem se a požádala o kousek místa pro svůj pomyslný blogopsací stůl. Právě vybaluji z virtuální krabice zaprášené i nové plány.