V prvním opáčku jsme si objasnili některé pojmy, jež jsou v dnešním světě poněkud zastřené, relativizované či zcela překroucené. Dnes se budeme věnovat dějinám.
Sdílený virtuální prostor
V prvním opáčku jsme si objasnili některé pojmy, jež jsou v dnešním světě poněkud zastřené, relativizované či zcela překroucené. Dnes se budeme věnovat dějinám.
Tvrdí to o ní Andrej Babiš. Není to sice žádná žhavá novinka, protože to zveřejnil už před měsícem, přesto nebude na škodu se u jeho vyjádření ještě jednou na chvíli zastavit. Co se stalo paní Věře Jourové, že ji šéf jejího politického hnutí označil za blázna? Vysvětlení je prosté a…
V mém životě je mnoho významných dnů, ale 8. květen je od roku 1986 tím nejdůležitějším a nejvýznamnějším výročím a svátkem mého života. Pokud patříte k lidem, kteří si pamatují významná data, pak vás uklidním. Nemám na mysli „Den vítězství“, který máme v kalendářích 8. května jako státní svátek, ale…
Komediant – klaun i šašek Zapomenutý trubadúr Můj život jsou stovky frašek Komediant – klaun i šašek Co je moje je i vaše Svázaný spoustou ligatur Komediant – klaun i šašek Zapomenutý trubadúr Hraju pro potěchu krásek Blues nebo třeba kancóny V čase jsem se trochu zasek Hraju pro potěchu…
„A víte co? Přineste mi smažený sýr s hranolky a s tatarkou, prosím vás. Už strašně dlouho jsem neměl něco pořádně nezdravého.“
Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový život. VŠECHNY FOTKY JSOU MOJE Začnu pod střechou v muzeu Škodovky v Mladé…
Díváte se rádi na své fotky? Třeba na momentky ze svého dětství? Nebo na ty maturitní či dokonce svatební? Já osobně se k tomu dostanu jen velmi zřídka, přesto je mám rád. Není to tak dávno, co jsem tu psal o nás důchodcích. Zdejší kolega mi pak v diskuzi napsal…
Od dnešního do zítřejšího večera budou na mnoha místech i u nás nás čtena jména těch, kteří byli zavražděni v rámci tzv. „konečného řešení židovského „problému“. V tento den v roce 1943 vypuklo povstání ve varšavském ghettu.
Nedávno se mi vybavila hláška z filmu „Byl jednou jeden polda“. Konkrétně památná slova policejního patologa: „To si, pane kolego, takhle operuji, operuji a najednou koukám! Já pitvám, pitvám!“ Co vyvolalo vzpomínku na tu hlášku? Chystal jsem se péct kváskový chléb, jenže jsem zjistil, že mi chybí vařené brambory, které…
Asi jsem toho svého kluka špatně vychovala, já nevím. Vdávala jsem se mladá, ještě mi nebylo ani dvacet, Milana jsme měli pár měsíců po svatbě a jeho táta nás opustil, když ještě malému nebyl ani rok.