Co se to v mladých rodinách děje, že děti tak málo znají své nejbližší? Děda přece nepatří mezi zakázaná slova. Nenastal náhodou pravý čas, aby společnost přestala přehlížet důležitou roli dědů?
Sdílený virtuální prostor
Co se to v mladých rodinách děje, že děti tak málo znají své nejbližší? Děda přece nepatří mezi zakázaná slova. Nenastal náhodou pravý čas, aby společnost přestala přehlížet důležitou roli dědů?
V dětství jsem si myslela, že až budu bohatá, bude to vypadat tak, že budu mít mnoho krásných a drahých věcí, budu velmi důležitá osoba, které každou chvíli někdo volá a žádá ji o názor, radu či instrukce.
Psal se rok 2009, 19. duben, a pár mladých mužů se svobodným většinovým názorem na „černou romskou verbež“ ve Vítkově rozhodlo, že do okna vytipovaného domku vhodí zápalnou lahev. Vypukl požár, a pokud z toho všeho zůstalo společnosti cosi v paměti, je to tehdy asi dvouletá holčička, kterou postihlo popálení…
Camino di Santiago je jistě jedna z nejstarších poutí na světě. Uvádí se, že již od 10. století putují desítky miliónů „camineros“ k hrobu apoštola Jakuba. A pouť není jen chůze, ale především množství času k přemýšlení i o sobě
Dost lidí si to o mně myslí, někteří mi to dávají najevo a pár mi jich dokonce otevřeně řeklo, abych se sebou konečně něco udělala. Jenomže oni nedokážou pochopit mou situaci a chtěla bych je vidět, jak by se zachovali v mé kůži.
Ani vyžít se z nich nedá. Člověk by slzičku zakápl, jak jim je teď ouvej. Ale bohužel si někteří z nich nevidí do úst.
Náš národ, čítající cca 10,5 milionu obyvatel, má jedno specifikum. Každoročně s bohorovností sobě vlastní zlikviduje mnoho nadaných dětí, které neprojdou příjímacími testy organizace CERMAT
A opět bylo ráno. Oči otevřené, mysl probuzená, chyběla jen káva. Zprvu to vypadalo na obvyklý pomalý a trochu líný ranní rozjezd. Avšak jen do chvíle, než jsem uviděla za závěsem oranžovou kuličku. Můj tmavě modrý závěs není úplně zatemňující. Trochu světla i obrazů prosvítá. Jeho jemná struktura dělá takové…
Stalo se to asi před týdnem. Myslela jsem, že to ve mně nezůstane. Naopak. Tlačí se to ven každým dnem více a více. Seděla jsem v nadměrně přeplněném autobusu, všude hluk, pubertální smích a sprosté nadávky, které se zřejmě stávají běžným způsobem komunikace dospívající mládeže. Zřejmě tomu tak bylo vždy.…
Začíná to být nejspíše tradiční. Kdykoli vyrazím do Santiaga, začnou se tady dít věci. V loňském roce paní Vlasta Fišrová nedokázala vyčkat na vysvětlení administrace, proč se neobjevuje v diskusích pan Jeřábek. Po urážce jednoho z adminů byla požádána o odchod. Letos byly turbulence horší.