Sdílený virtuální prostor
Co vlastně chce neziskovka zvaná Milion chvilek, demonstrace na podporu bývalého komunisty je paradoxem české demokracie. Na nedělním shromáždění poskytli na Staromáku výrobci hesel výkřiky jako „Stop Burešově vládě“ a „Ať žije Pavel“, což jsou ovšem pouze modifikace vět „Stop Babišově vládě“ a „Ať žije Pávek“. Mluvilo se o pravdě…
Jde o jednu ze světových záhad, kterou se za dobu existence lidstva nepodařilo rozluštit. Nepomáhá ani studený vzduch, který vane z ledničky na mužovu hlavu.
Mýtus o tom, že ženy nemají rády jiné ženy, přežívá překvapivě dlouho. Přitom stačí odložit zrcadlo, vypnout sociální sítě a přistoupit blíž.
Muž nechodí na záchod náhodou. Je to místo, kde je neomezeným vládcem světa a v němž panuje klid a mír.
Každý stát vybere chlapce a dívku a pošle je do tvrdého souboje. Každý z nich bude bojovat sám za sebe. Na život a na smrt.
Domácnost je bojištěm, kde se střetává mužské „však to počká“ s ženskou představou, že kapající kohoutek způsobí rodinnou apokalypsu.
Bulvární novináři berou zavděk nejen slavnými ale i neznámými zemřelými. Když se byznys daří, zabírá toto téma polovinu hlavních článků.
Na chvíli uvažoval, jestli to všichni vědí. I když to řekl jen rodině a při poslední zkoušce prvnímu houslistovi. Nebyl schopen z jejich očí vyčíst nic konkrétního.
Popeleční středou to začíná a nedělním ránem to končí. Mezi tím je prostor ke ztišení a úvahám o podstatě naší existence
Jak pro koho a jak kde. Teď nenarážím na soudružské podpory, ale na obory studia a zájem o ně. K napsání mě inspiroval tento článek kolegy Tomáše Vodvářky.