Žijí mezi námi jedinci hluboce přesvědčení o své výjimečnosti. Se šikovností Pata a Mata v jedné osobě se vrhají na úkoly přesahující jejich schopnosti, kudy chodí, tudy škodí a nepřestanou, i když vědí, že národ si je nezaslouží.
Přestože zimy v Praze a prakticky všude kromě hor jsou v posledních letech v důsledku klimatických změn spíše bez sněhu a ledu, asi každý z nás se už setkal s tabulkou upozorňující, že cesta nebo chodník se v zimě a při náledí neudržuje a rozhodoval se, zda takovou cestu potenciálně…
„Zklamal jste mě, Petře,“ pravil unaveným hlasem otec zakladatel české pravice bez přívlastků Václav Klaus, když zvedl oči od zprávy o uzavření přihlášek kandidátů pro senátní volby po zjištění, že Motoristé sobě do senátních voleb nepostavili žádného svého kandidáta.
Atmosféra v zasedací místnosti Institutu Václava Klause byla navzdory panujícím vedrům na bodě mrazu. A její příčinou nebyla klimatizace.
Pamatujete se ještě na dobu, kdy se ve zprávách objevovaly všechny tituly a zásluhy čelných politiků tábora míru a socialismu?
Již několik měsíců se vleče extrémní kohabitace vyhlášená ministrem zahraničí Petrem Macinkou prezidentu republiky Petru Pavlovi. Jádrem jejich sporu je nejmenování Filipa Turka ministrem.
Vedoucí úřadu vlády pozorovala svého šéfa s rostoucím znepokojením. Ačkoliv ministři opustili jednací místnost už před několika minutami, premiér tu nehnutě sedí, ruce opřené o desku jednacího stolu a hlavu zabořenou v dlaních.
Ulice Prahy jdou brutálně zneužívány řidiči sanitních vozů k tajným závodům. Tito nezodpovědní řidiči rafinované tyjí ze skutečnosti, že jejich vozidla jsou opatřena výstražnými světly a klaksony, a projíždějí Prahou rychlostmi srovnatelnými s tou, již se běžně prohání čestný prezident Motoristů na českých dálnicích.
Z hlediska vyššího principu mravního nezačal Petr Pavel svou kariéru nejlépe. Nevím, jestli to byla naivita, nebo pragmatismus, co jej vedlo ke vstupu do strany, která se si svá věčná volební vítězství pojistila Ústavou.
Domy v Kostelní ulici naznačovaly, že se dřívější vesnice stala součástí Prahy při jejím posledním administrativním zvětšení. Některé ještě pamatovaly samostatnost obce, jiné už byly přestavěny. Dům číslo 13 patřil k těm druhým.