Sdílený virtuální prostor
[rondel] Furt nevidím to lautr černě. Jinej svět si holt nevyberem, a ač se leckdy leccos sere, chyba holt zhusta bejvá ve mně, tak proč se durdit malicherně? Dokud se z toho neposerem, furt nevidím to lautr černě, jinej svět si holt nevyberem. A než kostlivka v…
Manželka souseda Průši má velké srdce a duši, když je nejhůře, vždy ráda pomůže, dík té své dobré nátuře. Když jsem se depresí dusil, manželka souseda Průši podržela mě a podržela mně. A Průša mi dal po tlamě. © vtg 2022
Je to lepší, než žít u rodičů. Co si budeme povídat. Stojíme o level vejš na vývojové stupnici osamostatňování. Aspoň nad někým se můžeme lehce povyšovat. Na další úrovni stojí lidé žijící sami, pak lidé s psem či kočkou, nejvyšší post samozřejmě zaujímají ti šťastlivci v partnerském soužití. Zcela mimo…
Stromy sú súčasťou našich životov vo všetkých smeroch a ľudská rasa spolu so zvieratami by zahynula, keby tu neboli. A vieme o nich tak málo.
[haiku] Jarní hladina, možná se s něčím loučím,… možná začínám… © vtg 2022
Každého některé dny bolí. Všichni cítíme bolest. Je v pořádku bát se, když všichni křičí. Zdá se, že hluboko ve mně něco ztrácím. Zdá se, že už na ničem nezáleží. Jako bych byla někdo jiný. Když jsi pryč. Nemůžu dýchat. Snažím se být cool. Řekni mi, co se děje. Nedokážu…
Zamilovala jsem se. Zamilovala do svého psychoterapeuta. Snažila jsem se mu to sdělit různými více či méně rafinovanými způsoby, leč veškeré mé snažení se setkalo s nepropustnou obrannou zdí. Buď je vysoce profesionální, nebo je absolutní ignorant. Bohužel nebo bohudík, pravda je zřejmě někde uprostřed.
Cody postává před trafikou, natahuje z cigarety a civí na transparent s úžasným rýmem Rozhoupeme míru zvon, ať se třese Pentagon, jejž dva maníci na štaflích upevňují na oprýskané průčelí Smíchovského nádraží.
Šeří se, marně do dlaní ukrývám uši, krákání dál zní v hlavě mozkožravě… Kéž brzy přijde svítání! © vtg 2022