Sledovat vyjadřování pohlavárů ANO před volbami i po nich je opravdu jedna velká groteska. Odstartoval to sám šéf a majitel Andrej Babiš: „Občané, kteří jste nespokojeni s touto vládou, máte možnost vzít volby jako referendum o ní.“
Prý soukromá, ale hlavně nezávislá televize. Tak kdopak jí financuje? A ne jen zadáním reklamy. Prostě uplacením někoho. Že by Andrej Babiš?
Nevím, jestli za 2. světové války někdo tuto taktiku opravdu použil. Vídali jsme to ale v mnoha filmech o válce. Někde byli zajatci nahnáni do minového pole, aby ho vyčistili před útočícími tanky.
Máme za sebou první kolo senátních voleb. Skoro všichni se cítí býti vítězi. Ale ve skutečnosti je tu jeden už skoro úplně poražený.
Mučit, mrzačit, popravovat. To u Rusů není nic nového. Nové je teď už pouze to, že se sami začínají bát. A dobře jim tak.
Premiér Fiala se chystá pronést v neděli projev k cenám energií. A opozice vyletěla jak čertík z krabičky. Z čehopak mají strach?
Je velmi předčasné jásat. Ukrajinci sice postupují, ale do konce je moc daleko. Ale především je ruský medvěd zákeřný, nevypočitatelný, zlý, ale na druhé straně naštěstí i neschopný a bojácný.
Odstupte! Neodstoupím! Odvolejte! Neodvolám! A jejda, co se to stalo? Ono to smrdí i u ANO. Aneb: kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Asi je to jedno. V obou dvou případech jde v lepším případě o sobectví, v tom horším o vlastizradu. Nemám omluvy ani pochopení.
Teprve čas ukáže, zda jsou obstrukce oprávněné, nebo je to jen zbytečný teátr pro veřejnost a mydlení schodů vládě.