Sdílený virtuální prostor
Pokud by Peršané zvítězili nad Řeky v asi nejvýznamnější bitvě starověku, byli bychom dnes možná součástí jiné civilizace i kultury. Ještěže existují vojenské omyly. Po porážce 300 Sparťanů a ostatních Řeků v čele s králem Leonidásem v soutěsce u Thermopyl, vytáhl perský král Xerxés na Athény. Metropoli nechal vypálit, stalo…
Chybný odhad síly a podcenění nepřítele patří mezi časté vojenské omyly. Když k tomu přičteme nafoukanost velitele, výsledkem je katastrofa. Jako u generála Custera ve známé bitvě indiánských válek.
Expresivní, dryáčnické nebo sprosté výrazy se ve veřejném prostoru používají čím dál více. Otázkou je, zda jejich autoři vůbec tuší, co vlastně znamenají.
Co čeká každého z nás na konci životní cesty? Možná se naše činy sečtou dohromady a půjdeme do nebe nebo do pekla. Nebo rozhodne něco úplně jiného.
Každý občas míváme pocit nesvobody nebo nám přijde, že jsme ve vleku událostí, které nemůžeme ovlivnit. Potom máme tendenci obviňovat druhé.
Mužský a ženský pohled se na problém špinavého nádobí liší. Někdy dokonce tak moc, že konflikt v manželském soužití je dílem okamžiku.
Války začínají nenápadně. Na počátku je maličkost, stejná jako když při dešti spadne první kapka. Ta postupně přejde do bouřky, kterou není jednoduché zastavit.
Někdy po pohledu do zrcadla následuje vzdychnutí a příval nechtěných vzpomínek na dobré jídlo uplynulých dní. Přitom ono za kila navíc nemůže.
Každý člověk dostane v životě příležitost osvědčit svůj charakter. Ukázat, zda je kladnou či zápornou postavou. Problém nastane, když si myslí, že páchá čin hrdinský a okolí má názor opačný.
Některé situace nám připomínají, že jsme jenom obyčejní lidé. I se svými tělesnými potřebami a projevy, které na okamžik dokáží zastínit sílu našeho ducha.