Le mie notti sono spaventose

Seděla na břehu potoka, v jehož ubíhající vodě chladila unavené kotníky. Úzce střiženou černou sukni měla lehce podkasanou a dlaněmi namočenými ve vodě hladila odhalená kolena. S černými vlasy na hlavě, divokými jako život, si pohrával podvečerní vánek. Občas je mokrými dlaněmi zkušeně zastrčila za své uši. Pokračovat ve čtení „Le mie notti sono spaventose“