Sdílený virtuální prostor
Pominu období Mayovek, pubertální lásku k tvorbě E. M. Remarqua i adolescentní nadšení z Egypťana Sinuheta. Nebudu psát o všech dobrých knížkách, které mě kdy zaujaly a napadají. Ani tak nechci psát o perlách světové literatury. Dále jsou zaznamenána pouze tři dílka, před kterými jsem usedla na zem. Před kterými…
A miluje B (manželsky), B miluje C (vášnivě), C miluje B (milenecky). Ovšem B kdysi A slíbil, že je to až na věky, a cítí se zavázán. Proto zůstává s A, ačkoli by raději až na věky dováděl s C. Jednoho dne to všecko praskne. A je raněná, C je…
Říkají mi Hňupík, Obluda, Vaše příšernosti, Tlusťochu a Demolition cat. Nejserióznější jméno, které vymysleli, je King Kong. Velká to zkoušela chvilku navážno, navrhla Arwen, ovšem Velkej dostal takovej záchvat smíchu, že jsem zalezla pod topení a trucovala, než mě ukecali na rybičku. Tomu neodolám (zatracenej matčin gen, působí jen obtíže).…
Nedávno mi v obchoďáku zastoupila cestu rozjásaná slečna s výkřikem: „Vyhrála jste“ a mávala mi před nosem krabičkami neznámého původu. Utloukala jsem nudu nedělního odpoledne a celkem to tam vonělo, tak jsem navzdory protestům zdravého rozumu zapíchla zrak do slečny i na krabičky, a zastavila se. „Ale musíte mi říct,…
Troje bosé, opálené nohy. Z písku svítí nehty jako srpky měsíce. Tři životy před sebou, dvacet čtyři za sebou.
Jedné studené lednové noci se protivně rozdrnčel. Starý oprýskaný telefon. Suchý hlas mi oznámil, že … „právě teď, nezlobte se, už jsme nemohli nic dělat bla bla bla … „ Babička. Zmizela z tohoto světa jako mávnutím proutku.
Celý život se trochu zlobila, že žádné její dítě není tak krásné jako ona. Černé vlnité vlasy, modré oči, nejdelší nohy na Jižní Moravě. Nejhezčí holka na Jižní Moravě, i v přilehlém okolí (Praha apod.). Jmenovala se Pavla a nemohla to pochopit.
Znáte ten způsob zavěšení kabelky na vztyčeném předloktí? Pokud loket patří mladé dámě s pootevřenými rtíky, je to jaksi součástí image a pán bůh s námi a zlé pryč.
Chmýří na jejím odhaleném krku. Světlé vlasy ostříhané na krátko. Sledoval ji, schovaný bezpečně v dalekém křoví (od jisté doby viděl jako rys). Tak křehká a silná současně. „Je jako Johanka z Arcu“, napadlo ho.