Autor: Jan Andrle

Zní to při pohledu na mé já dnes neuvěřitelně, ale i Honzík kdysi sportoval. A byl dokonce členem klubů. Například házené Slavoj Suchdol. Ovšem největší slávy jsem dosáhl v týmu košíkové (dnes basketbalu) v Sokole Sedlec. Obojí v žákovských kategoriích. Ze Slavoje jsem po vzájemné dohodě odešel po první sezóně,…

Jo, máme to (je) za sebou! Nejsou jistě otázkou života a smrti, ale důležité jsou, ne že ne. Před nimi, během nich a po nich určitě taky. A tak tedy jak jsme je prožívali. Hned zkraje, rodinu nám nerozložily, a to je dobrá zpráva. Ač z týmů různých, nadále se…

Tehle je text docela starý. Z roku cca 2017, ale věřím, že pořád aktuální, tedy alespoň já jsem pořád stejný dinosaurus boomer, který žije v jeskyních předsudků. A holky mám pořád rád, aniž bych jim ubližoval, doufám. xxx Nejsem ještě ani úspěšný politik, tím méně uznávaný filmový producent, o bankéři…

I stavby mají svoje narozeniny. A dokáží stejně jako lidé též překvapit, jak mladě na svůj věk vypadají. Uvědomil jsem si nedávno při jubileu „naší“ kapličky. Chodil jsem okolo ní celé své dětství. Prostě tam stála. Pro mě, děcko, samozřejmě odjakživa. Nikdy jsem se nepídil po tom, kolik jí je…

Je, zdá se, vymalováno. Dotační podvod byl spáchán, viníky máme. Hurá! Po tak dlouhé době to zase není tak úplně slavné hurá, ale budiž. Politicky, lidsky kauza celkem trapná a ubohá, vzhledem k tomu, co se okolo ní všechno stalo. Už před lety mne napadlo na první dobrou: Měl to…

Zavzpomínání na staré dobré časy… Měl jsem takové pěkné téma na blog, jak jsem si šel pro prášky proti smrti do lékárny a kolik to stálo… A pak mi na Blaníku zahráli Kabáti… Je mi plusminus šedesát. Moje maminka poslouchá dechovku, což dělala, co ji znám. Můj táta mi v…

Panbůh mě asi má opravdu rád. Taky mu každý den děkuji. Dopřál mi pozemek, ne velký, ani ne na moc úrodné půdě, ale je můj. Konečně, dost jsem se na něj načekal. Někteří dokonce říkají, že jsem Bohem vyvolený… Nebylo to zpočátku lehké. Začínali jsme s rodinou z ničeho. Ale…

Říká se, že jen blbec se dvakrát spálí o stejná kamna. Tedy mne čeká coming out : jsem blbec. Minimálně volič blbec, ale třeba je to širší. V těch úžasných devadesátkách jsem pln ideálů mládí, nadšení a naivity volil ODS. Věřil jsem jim. Ačkoliv moudrý Karel z Mníšku pod Alpou…

Někdy je to těžký. Ale většinou naopak moc hezký. Koupil jsem Tomíkovi pastelky. Byl nadšenej. Jenže ŽLUTÁ  se zlomila. Máme sice ořezávátko, ale stejně rezult byl jasný, rozbitý a vyhodil ji do koše. A i na naše naléhání, prostě ne, rozbitý, vyhodit. Autisti mají svůj svět, to už vím. Ale…

Ne, nebudu si tady stěžovat na lichožrouty, i když k nim mám své výhrady. Třeba, že zásadně nežerou ty děravý. Co si o vás jeden opravdu myslí, naznáte nejlépe ve vypjaté situaci. Už třikrát jsem porušil daný slib. Už třikrát jsem dal děravou ponožku do prádla, nevyhodil ji a nechal…