11. Kostel a kaple svatého Floriána, Proskovice

Kostel svatého Floriána v Proskovicích.

Kostel se nad Proskovicemi skutečně tyčí jako zdaleka viditelný maják.
Portál vstupních dveří v patě věže.
Na pravé vnější zdi jsou pamětní desky se jmény občanů Proskovic, padlých v obou světových válkách.
Ambon (vyvýšené místo kázání) s dřevěným křížem.
Nástěnný oltářní obraz Ježíše Krista a svatého Floriána.
Socha Panny Marie v pravé části kostela.
Interiér kostela.
Pohled ke kůru (kruchtě), kostel má krásný dřevěný kazetový strop.
Kaple svatého Floriána.
Boční pohled.

11. Kostel a kaple svatého Floriána, Proskovice

Přestože již před první světovou válkou byla v Proskovicích založena Katolická jednota sv. Floriána, která připravovala stavbu nového kostela, došlo k uskutečnění tohoto záměru až v průběhu války druhé. Původní “Jednota“ změnila svůj název na Sbor pro postavení filiálního kostela v Proskovicích, který ihned zahájil přípravné práce. Pozemek na stavbu byl zakoupen v roce 1924, ale základní kámen ke stavbě byl panem farářem Střížem posvěcen až 4. května 1941 a za nezištné pomoci všech proskovických farníků byla stavba do počátku zimy téhož roku zastřešena. K úplnému dokončení a posvěcení tohoto kostela ale došlo až 28. září 1946. Svěcení ke cti a chvále sv. Floriána provedl za velké účasti věřících světící biskup olomoucký ThDr. Stanislav Zela, kazatelem při této slavnosti byl páter A. Vašica z Olomouce. Tak se uskutečnil dávný sen proskovických věřících, jejichž nadšení a obětavost oceňuje Kronika farnosti starobělského kostela následujícími slovy: „Proskovický kostel na kopečku stojí jako maják na skalním útesu moře. Co tu bylo fyzické námahy, finančních obětí a všelijakých překážek ze strany protivníků. Hlahol proskovických zvonů, v nichž jsou skryta slova Kristova: Nebojte se, já s vámi jsem až do skonání světa, bude nadále promlouvati ke všem zdejším potomkům o jejich nadšených a obětavých předcích, kteří si tímto chrámem zasloužili čestnou a nehynoucí památku.“

Poznámka: Filiální kostel znamená pobočný – Proskovice nejsou samostatnou farností, ale jsou součásti farnosti ve Staré Bělé, jejíž farář do Proskovic dojíždí na bohoslužby.

Kostel sv. Floriána je jednoduchá obdélná stavba ve svahu, orientována svým průčelím jihozápadním směrem do údolí nivy řeky Odry. Tříosému průčelí dominuje střední hranolová věž s úzkými vertikálními otvory a ciferníky hodin, zakončená nízkou jehlancovou střechou. V patě věže se nachází hlavní vchod do kostela, lemovaný edikulovaným portálem. Loď kostela s valbovou střechou s keramickou krytinou, je ve své podélné ose členěná šesticí obdélných oken. Závěr kostela tvoří vystupující obdélný ustupující presbytář s dvoupatrovou sakristií ze severozápadu a vysokým obdélným oknem z jihovýchodu. V interiéru kostela se nachází dřevěná vyvýšená kruchta, přiléhající k průčelní stěně kostela, dřevěné lavice a presbytář, vybavený dřevěným obětním stolem a svatostánkem. Ambon s dřevěným křížem je umístěn po levé straně v místě přechodu chrámové lodi do presbytáře. Interiéru dominuje nástěnný oltářní obraz Krista a sv. Floriána v ukončení presbytáře. Výrazným prvkem interiéru je rovněž dřevěný kazetový strop.

A ještě pár slov o svatém Floriánu, patronovi kostela v Proskovicích: Svatý Florián z Lorchu, který žil v letech 250 – 304, byl římský voják, katolický světec, mučedník a první rakouský svatý. Za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů proti křesťanům. Blízko dnešního Lince, v městě Lauriacum (Lorch) u soutoku řeky Enže s Dunajem dal římský místodržitel Aquilinus pozabíjet mnoho zdejších křesťanů. Florian jim spěchal na pomoc, ale sám byl zatčen, mučen a nakonec utopen, přivázán k mlýnskému kameni a shozen do řeky Enže. Pohřeb se konal v místech, kde dnes leží městys Sankt Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6. století vystavěn augustiniánský klášter. V samotné církvi nebyl svatý Florian nikdy předmětem rozsáhlého kultu, jeho uctívání mělo spíš profánní charakter a bylo rozšířeno zejména mezi venkovským lidem. Stal se typickou postavou štítových výklenků vesnických chalup, lidových maleb na skle, svatých obrázků a rustikálních, hlavně pozdně barokních, plastik na návsích a náměstích.

Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm – hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. Obvykle je znázorňován v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru. Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.
V němčině existuje poněkud cynické a sobecké úsloví, tzv. Princip svatého Floriána: „O heiliger Sankt Florian, verschon mein Haus, zünd andre an.“ (Ó svatý Floriáne, ušetři můj dům, zapal jiný.).

* * * * *

Kaplička svatého Floriána

Vzhledem k tomu, že svatý Florián je nejen patronem kostela, ale i patronem Proskovic, nachází se kousek od kostela i pozdně barokní kaplička, zasvěcená stejnému světci. Z kroniky je známo, že 5. května 1737 posvětil v Proskovicích starobělský farář Matouš Karel Seidel sochu sv. Floriána, vystavenou k veřejnému uctívání. V určení přesného data založení, resp. výstavby, kaple se prameny neshodují – podle jednoho pochází kaple z počátku 19. století, podle jiného zde kaple už stála při svěcení sochy sv. Floriána v roce 1737 – důkazem by měl být fakt, že při rekvírování zvonů za první světové války zde rakouští vojáci v roce 1916 zabavili 17 kg těžký zvonek s letopočtem 1736.

Zdroj:
Webové stránky farnosti Stará Bělá
Archív města Ostravy

5 1 vote
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial