4. Synagoga ve Vítkovicích

Vítkovická synagoga na snímku před rokem 1914, kdy byla postavena sousední škola.
Synagoga ve Vítkovicích, vlevo škola.
Školní hřiště na místě vypálené synagogy.
Ještě jeden pohled na hřiště, kde stávala synagoga.
Označení místa bývalé vítkovické synagogy.

Poslední z velkých synagog na území Ostravy stávala ve Vítkovicích.

Vítkovice byly ještě na počátku 19. století chudičká zemědělská vesnice poblíž Ostravy o několika desítkách domů. Výhodou Vítkovic však byla strategická poloha poblíž bohatých ostravských ložisek uhlí, beskydských zdrojů železné rudy a vody z Ostravice, které v roce 1828 daly vzniknout vysokým pecím a hutnímu závodu, později pojmenovaném po svém zakladateli, olomouckém arcibiskupovi arcivévodovi Rudolfu Janovi Rudolfova huť.

V roce 1843 koupil huť Salomon Mayer Rothschild, bohatý židovský podnikatel, a započal tak raketový vzestup oblasti na pulzující moderní město. Zakládají se doly, fabriky, domy, ulice. Do Vítkovic se zejména během druhé poloviny 19. století stěhuje z okolních oblastí, ale i odjinud z monarchie stále čím dál tím víc obyvatel, které hledá uplatnění ve zdejších podnicích a průmyslu. Jedná se zejména o chudé venkovské dělníky a také nižší a střední židovskou třídu, především z Haliče, Bukoviny, Podkarpatské Rusi, ale také ze Slezska, Čech, Moravy či Německa a Rakouska.

Důvody stavby vítkovické synagogy byly dvojí. Jednak kapacita hrušovské i hlavní ostravské synagogy přestávala již na začátku 20. století stále stoupajícímu množství ostravských Židů kapacitně stačit, hlavně ale byly oba dva svatostánky značně vzdálené – pěšky to byla z Vítkovic až hodina chůze.

V první dekádě 20. století tedy bylo rozhodnuto o stavbě vítkovického templu, který by důstojně reprezentoval zdejší židovskou pospolitost, její vyšší sociální status i vesměs přináležitost k reformnímu ritu judaismu. Za architekta byl vybrán zkušený moravskoslezský židovský projektant a stavitel Felix Neumann, který již měl za sebou v Ostravě i okolí mnoho úspěšných realizací. Templ byl dokončen a vysvěcen v září 1911.

Shořel jako první z ostravských – 24. května 1939.

Na jeho místě je dnes školní sportovní hřiště střední odborné školy AHOL, původně to byla dívčí obecná a měšťanská škola, postavená v roce 1914.

* * * * *

A ještě dvě závěrečné poznámky:

Kromě tří velkých synagog v Moravské Ostravě, Přívoze a Vítkovicích byly v Ostravě ještě tři menší modlitebny – v Hrušově, v Zábřehu (ta byla spojená i s košer drůbeží porážkou) a jedna v Musorgského ulici v Moravské Ostravě, která svému účelu sloužila od roku 1908 i po vypálení synagog až do definitivního zákazu židovských bohoslužeb v roce 1941. Ke konci války byla budova zasažena bombou a v roce 1948 byla zbořena. Vzhledem k tomu, že hustota zástavby na Musorgského ulici (pro upřesnění – na jejím začátku je restaurace Moravská chalupa) dnes připomíná chrup starého námořníka, nejsem schopen určit, ve které z proluk a parkovišť ten dům s modlitebnou stál…

Z více jak deseti tisíc židovských občanů Velké Ostravy jich v koncentračních táborech během holokaustu zahynulo přes osm tisíc, další padli jako vojáci v uniformách čs. exilových armád na západní i východní frontě, na Blízkém Východě a v Africe. Po skončení války se z nich do Ostravy vrátilo asi 500 osob, z nichž ale většina v letech 1948 a 1968 emigrovala – hlavně do Izraele, Austrálie, Anglie, USA a NSR…

Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
7 měsíců před

Vždycky, když se dívám na tyto zaniklé stavby a de facto zaniklou část společenství, napadá mne, proč pořád dělá lidstvo stejné chyby v domnění, že odstraněním jedné části dojde k uspokojení, že se někam posune atd. Ach jo.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial