Sdílený virtuální prostor
Lahvinku k lékaři dodnes nosí kde kdo. Lidé, hlavně ti staří, to mají jaksi v krvi. Ale před rokem 1989 byla nutnost, abyste si za operaci připlatili. Jinak nebylo pořadí, nebo nebyl ten správný primář. To byla realita socialistického zdravotnictví. A dnes se to vrací
Velmi rádo používané téma, které zní tak moc pěkně a volič se na to prostě chytí. Asi podobně jako řídit stát jako firmu. A přitom oboje je totální nesmysl.
Marek Prchal, vedoucí PR týmu hnutí ANO, kdysi před cca 9 lety v jednom projevu na DVTV prohlásil, že ho zaujal projekt ANO, tehdy nenápadný a že se rozhodl jej uvést v život. Vše ale jednou končí…
Lidé jsou nevděční a mají svou hlavu. Jarní semknutí ve „válce“ proti čínské breberce je pryč a ani adresný úplatek vybraným to nemusí zvrátit.
Nemoc se už potvrdila i u vrchní hygieničky Jarmily Rážové. Tedy u osoby nejpovolanější a nejkompetentnější, která nejlépe ví, jak se chránit. Jak je tohle možné?
Jak nám pomalu mizí čas koronaviru, jak nám mizejí roušky z úst a mnohá další opatření, stejným způsobem se pomalu vytrácí i plnění slibů, jež jsme na vrcholu pandemie slyšeli z úst nejkrásnějšího ministra zdravotnictví.
Zdá se, že curriculum vitae politických subjektů má – aspoň v našich zemích -poměrně podobný popis. Teď dochází i na Hnutí ANO, lze však očekávat jinou reakci občanů – voličů.
Když ty vládní pohlaváry posloucháte, tak si říkáte – mají nás za nesvéprávné? Jsou si vědomi, že už je nic neohrozí, tak si dovolí všechno? Nebo jsou prostě drzí a teď už i přitvrzují?
Nedávno jsem se dočetl, že v jakési anketě stran příštího presidenta státu má podporu Andrej Babiš 16 %, druhý Marek Eben 15 % a za nimi jsou další, vesměs známá jména s nižším čísly.
Premiér vypustil další ze svých průzkumných balónů – i když v tomto případě se jedná spíše o vzducholoď – na veřejnosti se po delší době zjevila paní ministrová s vahami spravedlnosti v ruce. A stálo to za to.