Parlament je žvanírna

To je už legendární věta Andreje Babiše stará asi 10 let. Každý si tenkrát myslel, že kritizuje dlouhé a často neplodné diskuse nad jednotlivými zákony. Opak byl pravdou.

Andrej Babiš šel ještě dál. V roce 2016 řekl: „Já nebudu v opozici. To je vyloučeno. Naprosto vyloučeno. Nebudu sedět ve žvanírně.“ A nejen, že je v opozici a nejen že ve žvanírně sedí, on ji dokonce dovedl k dokonalosti. Již v roce 2017 patřil k deseti nejvýřečnějším poslancům ve sněmovně. Ale to byl teprve začátek. Dnes je již schopen řečnit v jednom kuse i čtyři hodiny. Musím uznat, že vzhledem k jeho věku (*1954) slušný výkon.

Sice se ještě nepřiblížil jinému členu komunistické strany (Babiš v ní byl, už není) Fidelu Castrovi, ale třeba to ještě dožene.

Fidel Castro ohnivě obhajoval ideály revoluce za pultíkem toho, čemu se v socialistické zemi také říká parlament, a doposud držel světový rekord v délce řečnění v hodnotě 7 hodin a 10 minut. Ovšem na duševního giganta naší politické scény Tomia Okamuru už neměl. Ten se rozohnil natolik, že dal dokonce 10 hodin a 44 minut! Chci být optimista a věřit, že toto světové prvenství nám již zůstane a nenajde se další cvok, který by ho chtěl překonat.

Zajímavá je na tom jiná otázka, jak správně poznamenává Ondřej Neff: to vydržel skoro 11 hodin bez toalety? Měl pleny, nebo to dělal do kalhot? Nebo dopředu dva dny nepil?

Páni poslanci nám jistě sdělují hluboké myšlenky, to vše pro blaho všeho našeho lidu. Pro nic jiného to přeci nedělají, že? A tak je paradoxní, že takováto hodnotná a přínosná diskuse musela být ve 21 hodin přerušena kvůli pracovní době zaměstnanců Sněmovny. Fuj! Poslanci to dělají pro ně a z takto přízemního důvodu toho nakonec musí nechat. Že se ten prostý lid nestydí!

Připomíná mi to jeden dávný vtip o boji partyzánů: Tři dny jsme vyháněli nepřítele z lesíka. Nepřítel povolal posily. Tři dny vyháněl nepřítel z lesíka nás. Sedmý den přišel hajný a vyhnal nás všechny.

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

K tomu, cos napsal ( a Okamura vykonal ) dvě poznámky. Na kongresech má přednášející přesně vymezený čas. Většinou to bývá deset minut. Tento čas se považuje za dostatečný, aby přednášející vysvětlil problém, který řešil a seznámil posluchače se závěrem. Bývají tam i vyžádáná zásadní témata, tam to bývá 30 až 60 minut a je to rezervováno pro špičky v oboru. Pokud někdo svůj vymezený čas přesáhne o 30 vteřin, je na to upozorněn, pokud mluví dalších 30 vteřin, je předsedajícím utnut a to nemilosrdně. To, že někdo vydrží 11 hodin nečůrat, není fysiologicky možné (možná na poušti při 50… Číst vice »

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial