Dovoluji si zde předložit projevy obou výše uvedených státníků. Částečně pro srovnání (ačkoliv vím, že královna, jako hlava anglikánské církve, má k víře blíže), a částečně pro ty, kteří jí předhazovaly, že řeční jen výjimečně.
Prý jsme se přes Velikonoce příliš uvolnili, hlásali profesor Prymula a hlavní hygienička. Já si myslím, že vedle lidské nezodpovědnosti zapracovala i nejasně stanová pravidla shůry. Výsledky prý zvíme po příštím víkendu,
Věžní hodiny odbíjejí 6 hodin ráno. Před školou už stojí zástup dětí, vedoucí až na náměstí. Výuka sice začíná až v 8 hodin, ale rodiče dětí moudře usoudili, že než téměř 1000 děti, v metrových rozestupech, projde šatnou do tříd, nemusely by stihnout začátek vyučování.
Před 70 lety došlo v naší zemi k bezprecedentnímu aktu násilí. V noci z 13. na 14. dubna 1950 byly u nás de facto zlikvidovány mužské řeholní řády.
Dozvěděli jsme se, že vznikl v tajných laboratořích v USA, že tam unikl, pak že v Litvě, Belgii … východní propaganda jede naplno. To známe již z dřívějška. AIDS přeci také vznikl v USA, jak nám bylo vtloukáno do hlavy.
Jsme po obědě, já se věnuji nádobí. Vyklidit myčku, zbylé jídlo přenést do krabiček, prázdné nádobí opláchnout a do myčky s ním. Najednou slyším vrčet Sindy.
„Jsou to sobci, kteří tady vystudovali a po promoci mizí za hranicemi, kde se mají mnohem lépe“ zní většinový názor na mladé lékaře, kteří vymění českou kotlinu za práci v zahraničí. Je to opravdu taková selanka?
Je neděle velikonoční. Pro křesťany svátek všech svátků, pro nás ostatní den, kdy je čas se zastavit. Letošní Velikonoce jsou jiné. Tiché, do domácností uzavřené. Ale pořád jsou místa, kde „to žije“. Důvod je jednoduchý a zásadní. Aby se žilo dál.