Klasik kdys děl, že „moudro se v putyce rodí z pivní pěny.“ A jak tak občas opodál pivařů coby dočasně abstinující alkoholik přidřepnu s cigárem a kafem, promluvy nehoden toliko naslouchám…
Archiv pro štítek: Příběhy ze života
Jak se žije biomanželkám?
Je to už pěkných pár let, kdy jsem četla knihy tehdy oblíbeného českého spisovatele, který ve svých románech zúročoval svou osobní zkušenost. Když ale napsal román Biomanželka, ve kterém zesměšňoval snahy své ženy o přirozenější žití, a já se též zajímala o různé alternativy, tak už jsem po žádné jeho další knize nesáhla. Přišlo mi to totiž takové hodně macho, až šovinistické, já, donchuán, co pije to nejdražší pití a „umí“ přeci žít.
… po něm se děsně prdí.
Babička pocházela od Šumavy, dědeček od Krkonoš a moje maminka se jim narodila na Podkarpatské Rusi. V důsledku toho se občas udávaly i rozličné lingvistické zádrhele…
Banalita – barrandovský cestopis aneb pražská MHD,
s níž jsem (jako s institucí, nemluvím o řidičích) nikdy neměl problém. Pokračovat ve čtení „Banalita – barrandovský cestopis aneb pražská MHD,“
Solidarita versus podvodníci
Příběh tří českých sirotků, kteří se několik měsíců v anonymitě sídliště starali sami o sobe, protože nechtěli do děcáku, se dotkl srdéček mnohých z nás. A tak lidé začali posílat peníze, obstarali i dočasnou pěstounku a vysněný laptop pro nejstaršího z oněch hrdinů všedního dne. Pokračovat ve čtení „Solidarita versus podvodníci“
Nesnesitelně romantické.
Tak sedím v zapadlé zahulené kavárně, kde svítí podivné bludičky lampiček na neskutečně nemoderních stolcích v obklíčení pohodlnými sametovými křesílky. Na fasádě poblikává prskající neón a špinavé výlohy zkrápí těžké kapky deště. Pokračovat ve čtení „Nesnesitelně romantické.“
Jak jsem si počůral nohu
Ano jsem kolos! Mé tělo je díky mé obezitě natolik velké, že nejsem schopen plně kontrolovat jeho celkový povrch. Pokračovat ve čtení „Jak jsem si počůral nohu“
„Gamál Nasser, teď už si leda naser…!“
V červnu 1967 slavilo U kapitána několik letitých leteckých bardů, že jejich izraelští žáci, které u nás učili létat, byli v „Šestidenní válce“ tak neuvěřitelně úspěšní. A tak se ti letečtí pardálové v hospodě U kapitána radostně prdli, až si od harmonikáře nechali zahrát Škoda lásky a zpívali na tu melodii:
„Gamál Nasser,
teď už si leda naser…!“
Pokračovat ve čtení „„Gamál Nasser, teď už si leda naser…!““
O jednom starém krásném domě
Byl jednou jeden dům či spíše vila, obklopený stromy, keři, travou… žila tu stará paní, už dlouho sama, a pak už ne, takže dědicové… a rychlý střih, stromy, keře, tráva pryč, jen dým tu stoupá z ohniště, kde všechno vykácené hoří… Pokračovat ve čtení „O jednom starém krásném domě“
Na pohřeb s česnekem v ruce
Všimli jste si už ve svém životě toho, že nakupení různých radostí bývá často doprovázeno i tím, co radost nedělá ani za pověstné zrnko máku? Pokračovat ve čtení „Na pohřeb s česnekem v ruce“