Buďme zdrávi aneb co udělá jeden pozdrav
Funguju zas letos v okrskové volební komisi, tentokrát jako pouhopouhý člen, což znamená hledat příchozí voliče ve volebním seznamu, a když tu jsou, tak jim dát obálku s razítkem a ohlídat, aby chodili za plentu. Tentokrát všichni orouškovaní, ale není to zas takovej vopruz, jak jsem se obávala.
Vlastně mám za ten první den víc hezkých zážitků, než jsem čekala. Jednak jsme v komisi fajn parta lidí, tohle totiž adept na tuhle příležitostnou práci nikdy neví, s kým bude v jedné místnosti 8 hodin první den a dalších 8 i víc, než se všechno spočítá. Členy volebních komisí totiž nominují volební strany, a zažila jsem, kdy to bylo znát (slušně řečeno dementní volební uskupení s podobně potrefenými zástupci, které poslali do komise). Vždycky jsme to ale zvládli, jako zapisovatelka jsem dovedla být pořádně asertivní, jak by kdokoliv chtěl dělat něco, co není v souladu s volebním zákonem.
Jsou ale situace, na které se dopředu nepřipravíš, a musíš si v danou chvíli poradit. Nic takového neobvyklého či snad dramatického jsme dnes nezažili, chválabohu, a vlastně můžu říct, že vše probíhá v klidu a příjemné atmosféře. A v takové slušnosti až pocitu sounáležitosti, že jsme tu my, lidé, kteří chtějí volit, cítí zodpovědnost, uvědomují si důležitost tohoto aktu a pak ten vir, nebo spíš všechna ta opatření, a my lidi si s tím poradíme, nerozhodí nás to, naopak snad spíš spojí.
Voliči nám totiž mnohdy vyjadřují solidárnost, a přejí nám zdraví, jeden takový pozdrav od voliče, který nám upřímně popřál hodně zdraví, což není obvyklý pozdrav, a mě to najednou dojalo, že na nás myslí „cizí“ člověk, a že je v tom taková lidskost.
A to jsem tu chtěla říct, že k sobě umíme být empatičtí a slušní, a že jsem najednou nějak naměkko. Hodně jsem toho totiž už zažila, a čím dál častěji mi dochází, že už jsem asi tak ve 3. třetině života, že už mám míň před sebou než za sebou.
A teď už dost toho ťukání a hajdy na kutě, zítra potřebuju být svěží. Ahoj všem, kdo to dočeli až sem, a choďme k volbám a buďme pokud možno zdrávi.
Hodně zdraví a veselých chvilek i vám 🙂
Já vám přeji mnoho zdraví a svěží mysl na to počítání!
Díky, u nás v Ústeckém kraji bývá nízká volební účast, tak je to brnkačka. 🙂 Ale docela lidi chodí… čekala jsem to horší. Zkušenější členové komise z tohoto okrsku říkají, že stále ti samí. Čili jedno jaké volby či nějaká korona, je část veřejnosti, která to vnímá zodpovědně, a jde.
Je fajn, že o tom píšete, Vlasto. Takové nečekané přání dokáže člověka posunout úplně jinam, nabít ho energií a povzbudit, že kolem něj jsou skuteční lidé.
Děkuju Toomáši, až mě to samotnou překvapilo, ono to totiž řekl mladý muž. Slušný mladý muž, který se i poradil, jak se to správně dělá, ta volba, a najednou jsem to cítila, tu krásnou sounáležitost. Že jsme tu vzájemně pro sebe. Bez ohledu na věk či politické smýšlení.