Někteří poslanci se i v době koronavirové a propadu ekonomiky rozhodli předložit do parlamentu další pokus o uzákonění euthanasie. Osobně doufám, že opět neprojde. Pokračovat ve čtení „Euthanasie je znovu na scéně“
Archiv pro štítek: společnost
Před 30 lety byla založena Česká společnost přátel Izraele (ČSPI)
První květnovou sobotu uplynulo 30 let od založení první pro-izraelské Společnosti v tehdejším Československu. Stalo se tak v Odborovém domě železničářů v Praze v květnu 1990. Pokračovat ve čtení „Před 30 lety byla založena Česká společnost přátel Izraele (ČSPI)“
Hra o trůny a roušky
Rozmohl se nám na českých sociálních sítích takový nešvar: Část veřejnosti pojala hygienická opatření v době epidemie silně politicky. Stav nouze obnášející sociální izolaci pochopila jako útok na osobní svobodu a povinné nošení roušky coby „ponižující náhubek“ ze strany vlády. Pokračovat ve čtení „Hra o trůny a roušky“
Mám právo jít na dětskou JIP !
Motolská nemocnice se potýká s agresivitou rodičů malých pacientů dětského kardiocentra, situaci občas řeší i Policie ČR Pokračovat ve čtení „Mám právo jít na dětskou JIP !“
Na smrtelném leknínu aneb groteska jako cesta. K lecčemu
Před sto dvaceti lety změna století posunula veškeré umění. A to hlavně v otevření odvážných témat a v prostředcích jejich sdělení. Film, zatím němý, k těm novinkám patří a k němu i groteska. A k ní v povědomí asi nejvíc Charlie Chaplin. Mohli ho praštit dvacetkrát pánví do hlavy, mohli ho něčím přejet a my to chápeme. A nepohorší to. V současnosti, po stu letech, jako bychom nadsázku nedokázali přijmout… Pokračovat ve čtení „Na smrtelném leknínu aneb groteska jako cesta. K lecčemu“
Udělejme povinnou maturitu z chemie
Mnoho lidí včetně některých autorů a návštěvníků tohoto blogu jsou zastánci volného trhu a co nejnižších zásahů státu do lidských životů. To jde všechno automaticky stranou, pokud se to týká ostatních lidí, a obzvlášť pak skupiny, která si sama se sebou nemůže za žádnou cenu poradit: studentů a mladých.
Proč bych své dítě rozhodně nedala na poslední měsíc do školy
Jediné pochopitelné je, že někteří rodiče malých dětí potřebují jít do práce a že děti nemají adekvátní podmínky k distančnímu vzdělávání. Ostatní argumenty jsou nesmysly. Poslední měsíc školního roku se děti nic nenaučí a dětí si neužijí. Pokračovat ve čtení „Proč bych své dítě rozhodně nedala na poslední měsíc do školy“
Problém některých pamětníků je, že odmítají realitu
Nemyslete, vyrostla jsem v tom též. Vyrůstala jsem v těsném sousedství velké posádky spřátelené armády, hláskovala jsem hesla KSČ, recitovala ruské básničky, zpívala ruské písničky, stála jsem v pionýrském kroji na stráži u pomníku padlých ruských hrdinů, v rámci přátel sovětského filmu jsem se nořila do hluboké melancholické ruské duše. Pokračovat ve čtení „Problém některých pamětníků je, že odmítají realitu“
Zpátky do středověku
Tak nám poslanci odhlasovali, že matematika je naukou tak zbytečnou a zatěžující hlavy budoucích ředitelů zeměkoule, že je potřeba ji zrušit.
Na pomník se dá i šlápnout
Bylo babí léto a město žilo festivalem. Seděla jsem u venkovního stolku vinárny, kam ráda zajdu, a užívala si čas odpoledne a pohled na novorenesanční divadlo, na synagogu, což se neomrzí. Zazněl klezmer a kluk vedle znejistěl… Pokračovat ve čtení „Na pomník se dá i šlápnout“