Jaký bude svět po Covidu?

Covid je rozbuška, je to urychlovač přirozeně probíhajících dějů v ekonomice a společnosti. Jak moc změní naše životy?

Já vím část planety považuje nákazu Covidem 19 za spiknutí pravděpodobně záhadných Iluminátů, jehož cílem je namontovat do hlav běžné populace ovládací anténky na dálkové ovládání.

Spíše to ale bude taková ta klasická obranná reakce přírody a naší planety před expanzivním přemnožením lidského rodu. Je nás tady prostě na planetě moc a taky se dožíváme, kdysi neuvěřitelného věku, tohle asi v plánu nebylo.

Dalo se čekat, že se matička Země asi začne bránit a logicky se to stalo tam kde je přemnožení největší. Svým způsobem můžeme být vděčni za to, že Covid je se vší úctou jen Covid a smrtnost je poměrně malá. Je to spíše jen od matičky Země  takové poslední varování. Lidi, fakt už mě začínáte srát.

Poučíme se? Asi ne, jsem přeci jenom lidi, chceme se všichni mít dobře, konzumovat, užívat, plodit. Jaký bude svět po Covidu 19?

Snad bude více lokální a komorní, zkrachovalé aerolinky a následně dvojnásobné ceny letenek, zřejmě zkrotí naše cestovatelské ambice, zodpovědná část populace začne asi trochu přemýšlet co jí a jestli se to musí vozit přes půlku světa, možná si trochu začneme více vážit svých rodin a blízkých. Možná se někteří z nás i obrátí více duchovním směrem a najde nikdy nepoznanou víru v boha. Vždyť pod jeho pláštíkem se ten život musí žít neskonale snadněji.

A na druhou stranu se někteří lidé asi ještě více izolují ve svých sociálních bublinách na sociálních sítí. Svět bude možná po Covidu mnohem více rozdělen než před ním.

Je na nás všech samotných jak si to přebereme, ale taky je možné, že se nezmění vůbec nic.

Možná už jsme mnohem víc jen konzumenti než uvažující tvorové a budeme tuhle Ruskou ruletu s naší planetou hrát dál. Dokdy? Možná jen do dalšího viru, který nám opět připomene, že nejsem božstva a jsme zatraceně reálně smrtelní.

 

11
Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
Jana Majová

Nejspíš se nezmění vůbec nic.
Je to tak vždycky. Po povodních jsme prostě doma uklidili, na místech těch stržených postavili nové domy, zasadili kytky.

Prostě jednou budou naše děti vyprávět vnoučatům, že „to bylo v té době, když byl Covid nebezpečný“. Něco jako vzpomínka na uhelné prázdniny. No, na poněkud drsnější verzi uhelných prázdnim.

Pavel Dvořák

To chce klid. Vzpomeňte na paniku kolem prasečí chřipky. Také jsme tu měli nemoc šílených krav. A ještě nějakou slepičí či ptačí chřipku. A „obyč.“ chřipku v r. 1995, tenkrát jsem to chytil. Tu dostat Čtvrtníček, tak o tom bude psát ještě dneska. Vládní protiakce vypadá, že když začne hořet Novákovic stodola, začne se hasit z druhého konce vesnice. Měli jsme se především zaměřit na ochranu lidí, kteří jsou opravdu v ohrožení – tedy občany, kteří trpí nějakou vážnější chorobou a kde nákaza znamená zhoršení, ne-li konec. A když už něco pro seniory, tak jim rozeslat balík vitamínů a ne… Číst vice »

Tomáš Vodvářka

Taky mne to zajímá. Je možné, že prostě časem zmizí, jako virus španělské chřipky /tedy do nějaké minimalistické varianty/. Nebo prostě budeme žít úplně jinak, s rouškami, strachem, zavřenými divadly a kiny. Protože se budeme stále testovat, stále budou někde ohniska a stále budeme virus roznášet v rámci cestování po světě. Je otázka, jak dlouho to bude lidi bavit. Nezlehčuji situaci, mám ji za vážnou, ale vím, že lidé si časem zvyknou na všechno, i na koncentrák. A co potom? Budeme zavřeni doma? Budou nějako propustky třeba na cestu do Prahy?

Vladimír T. Gottwald

Nevím. Není to ostatně zdaleka poprvé, a nejspíš ani naposled. A nehledám za tím ani spiknutí ani jakýsi zámysl přírody (jíž jsme soudím víceméně u prdele). Možná jsme se trochu urvali vývoji ze řetězu vývoje a své lidské plemeno jsme v jistém smyslu trochu „přešlechtili“. Už nepotřebujeme jen širokoplecí samce, schopné skolit potvoru, olámat haluze, vytvořit chatrč a přivléci do ní širokobokou samici, schopnou učinit potvoru poživatelnou a rodit další širokoplecí samce a širokoboké samice. Užíváme si abstraktního myšlení, těšíme se kumštovními záležitostmi a měněním světa, jež pokládáme za jeho vylepšení. A to se povýtce daří zhusta právě těm fyzicky… Číst vice »

Tomáš Vodvářka

Souhlasím s Tebou stran humanity, kterou jsi nanesl v čiré kvintesenci. Ochrana slabých a ohrožených by měla být prioritní, což t.č. řešíme jaksi nešikovně, t.j. plošně se všemi těmi, jimž nehrozí nejspíše nic. U té kolektivní imunity máš pravdu, pokud by šlo o vir přírodní, tedy ten, který předpokládáš. Pořád se nemohu zbavit dojmu, že by to mohlo být jinak, nezdařený pokus a únik z laboratoře kdesi v Číně (příprava biologických zbraní je v podobných zemích jistotou, o které aspoň já nepochybuji). Faktem je, že několik mých přátel, kteří prošli slzavým údolím této nemoci tvrdí, že šlo o cosi mimořádného… Číst vice »

Vladimír T. Gottwald

Ať jde o virus přírodní či umělý, mám zprávu znějící dobře. Alespoň letmo jsem přelétl závěry studie týmu Niny Le Bert, Anthonyho Tana ad., vycházející z jejich výzkumu dlouhodobé imunity proti působení viru SARS-CoV-2, a ty říkají, že: – T-buněčné reakce u infikovaných jsou řádově dlouhodobější než reakce protilátkové (hladiny protilátek ubývají mnohem rychleji než T-buňky). Délku trvání jejich imunitního působení je proto možno zatím jen odhadnout, ale kvalifikované odhady nehovoří o měsících či rocích, ale spíše o desetiletích, – tyto dlouhodobé paměťové T-lymfocyty, vyvolávající imunitní odezvu na SARS-CoV-2, byly detekovány u všech zkoumaných pacientů, kteří prodělali Covid-19, – příčinou… Číst vice »

Tomáš Vodvářka

Víš co se teď děje? Aspoň u nás v Ostravě, ale je to nejspíše stejné všude. Jakmile se třeba v LDN, Domově důchodců etc. objeví pozitivní jedinec – a nic mu není – ihned je odlifrován do nemocnice, kde samozřejmě plní kolonku hospitalizovaných. Přesunem do jiného prostředí (nemocnice opravdu není tím, kam by člověk radostně kvačil), dojde samozřejmě ke zhoršení stavu psýché a možnosti zhoršení jeho chronických nemocí a skončí to exitem. Máš samozřejmě pravdu, že jedinou možností jak vyhrát nad Covidem 19 je prostě imunita, jak je tomu u všech virů, které krouží okolo. Až bude promořena podstatná část… Číst vice »

Vladimír T. Gottwald

Určitě je řada těch „sociálních“ hospitalizací (a nejen z domovů důchodců a LDN, ale i z rodin či z řad bezdomovců). A krom toho v tom čísle hospitalizovaných C+ jsou žel zahrnuti i ti, kteří byli virem SARS-CoV-2 infikováni až při své hospitalizaci z jiných důvodů(včetně hospitalizací „v závažném stavu“). I proto jako podstatné údaje, svědčící o míře potenciálního zdravotního rizika, nevnímám ani číslo o počtu pozitivních testů (jehož růst je pro mne naopak nadějným svědectvím o tom, že míra imunizace populace už se asi dost zvyšuje) ani údaj o počtu hospitalizovaných C+. – Koneckonců by asi bylo zajímavé znát… Číst vice »

Tomáš Flaška

Covid ukázal jednu věc. Společnost se proti virům neumí bránit. Covid je sranda. Pokud by se vyskytl stejně nakažlivý, ale na 99-100% smrtelný vir, tak s tím neumíme zacházet. Nejsme schopni se ubránit. To je pro mě poučení z Covidu.

Jana Majová

Ano, tohle mne taky nutí přemýšlet.

Vlasta Fišrová

Doufám, že nás to změní v tom lepším, že budeme skromnější a budeme si víc vážit lidské sounáležitosti a božích darů. A že jich je.