Co bude, až Covid skončí?

Jistě nejsem první, kterého napadla tahle otázka. Dělat prognózu je věc ošemetná, přesto se o to pokusím.

V současné době, kdy čísla pozitivně testovaných rostou, kdy jsou nemocnice plné jedinců, kteří jsou buď a/ skutečně nemocní, b/ vyděšení, že se nedostanou na lůžko, až opravdu onemocní, c/ pozitivní bez příznaků, ale nemají kam jít, kdy máme denně hlášeno cca 100 úmrtí v souvislosti s nemocí Covid 19, kdy je ekonomika utlumena s odhadem ztráty  1 miliardy korun denně, je možná nepatřičné si pokládat výše uvedenou otázku.

Po odeznění epidemie (či její zmírnění natolik, že bude považována za „běžné“ respirační onemocnění) bude čas na bilancování právě uplynuvší etapy našeho žití. Jisté je však už nyní, že se zvětší počet jedinců, kteří spadají do kolonky „strádající“ a „ohrožená“ třída (dělení společnosti dle sociologa Daniela Prokopa v knize Slepé skvrny – bližší zde 

Zatím to ještě úplně patrné není, ale po děsivém propadu nepochybně nastane velmi pomalý restart ekonomiky, který bude znamenat vyšší nezaměstnanost, mnohé firmy nepřežijí covidovou dobu, kdy o jejich výrobky či služby nebyl zájem nebo jim byla státním zásahem jejich činnost znemožněna. A nepůjde jen o skupinu jedinců s nízkým vzděláním, ale i o mnoho těch, jejichž kvalifikace, jakkoli vysoká, nebude zapotřebí.  Jistě nás čeká i vysoká inflace, která znehodnotí úspory těch, kterým ještě něco zůstalo.

Nastane i změna pohledu na současnou vládu. Od samého začátku je zřejmé, že v jejím čele stojí egocentrický jedinec, který -pokud by byl bez svého PR týmu – by byl již dávno odvolán, odstraněn. Nejsem si jist, jestli existuje ve světě nějaký další premiér, který provedl takový počet veletočů, jako je Andrej Babiš. Místo předání pravomoci řídit současný krizový stav skutečným odborníkům (tak, jak je tomu kupříkladu ve Francii) a raději se upozadit (nikdo nebude premiérovi vyčítat, že nerozumí epidemiologii), provádí chaotické kroky, střídá ministry na postu zdravotnictví, ruší jejích doporučení, aby o týden později přiznal svou „chybu“. Je již nade vší pochybnost jasné, že se řídí jen a jen veřejnou náladou a nikoli kroky, které by vedly k ochraně zranitelných a ohrožených spoluobčanů. Zdá se, že klesající volební preference potvrzují výše napsané.

Je docela pravděpodobné, že část společnosti změní některé své priority. Současný hedonismus, plundrování polí používáním hnojiv, která částečně chvilkově zvednou výnos, aby se posléze staly neúrodnými planinami, plány na výstavbu megalomanských projektů (kanál Odra-Dunaj-Labe), které jsou vedeny více politickou afinitou několika vládnoucích jedinců, než skutečným užitkem pro společnost atd. se stanou pro lidi nepřijatelnými prioritami.  Více si uvědomí, že jejich život (či smrt) závisí na zcela malé nepatrné částečce ribonukleové kyseliny. To, že budou moci jít beze strachu do divadla, kina, či jen navštívit své staré rodiče, bude náhle hodnota, kterou si dříve neuvědomovali.  Mnoho lidí možná předefinuje svou vlastní hodnotu pojmu štěstí.

K vyvedení země z této krize bude zapotřebí mnoho udělat. Především vyměnit neschopné jedince, kteří drží v rukách svěřenou moc. Mnohem lépe kontrolovat, jestli se na svých postech věnují tomu, k čemu byli zvoleni a nikoli k vlastnímu obohacení. Novináři musí mnohem lépe a s větší odvahou upozorňovat na to, jestli soucitně se tvářící politik, který obrazně řečeno „pláče s postiženými“, současně nedělá ze své pozice báječný kšeft s chudobou jiných či neuzurpuje moc, která mu nepřísluší ať už z právního  či jen morálního hlediska.

Přežijeme. Jistě. Tak jako kdysi opravdové morové rány, německou okupaci i bolševickou totalitu. Je jen na nás, jestli se poučíme z prožitého a aspoň na nějakou dobu budeme mít vládu věcí ve svých rukách.

0 0 vote
Article Rating

Autor: Tomáš Vodvářka

Člověk, který považuje lidské vztahy za nejdůležitější věc na světě. Administrátor tohoto blogu. Opatrný optimista

Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Alejandro Azamedo
Alejandro Azamedo
1 měsíc před

Moc hezky napsané pane doktore 🙂.

Vlasta Fišrová
1 měsíc před

Přežijeme a mnohé se – doufejme, že k lepšímu – změní. Někteří z nás změní povolání, trochu se to dá i odhadnout, kdo je už teď užitečný a jaký obor tu bude nejspíš stále. Budeme žít skromněji po materiální stránce a o to možná hlouběji, co se týče spirituality. Hodně záleží na mezilidských vztazích, jaké je máme už teď, to ovlivňuje náš současný život a ovlivňovat bude i nadále. Docela se na to vlastně i těším, protože změn je třeba. A změna je život, jak se říká. Pokud možno klidný den přeji všem. A tam, kde se teď odehrávají dramata,… Číst vice »

Vladimír T. Gottwald
1 měsíc před

Kéž bys měl pravdu!

Tomáš Flaška
1 měsíc před

Budou odvětví, která se jen tak nevzpamatují a vše v nich bude jinak. Řeknu ti, jak vidím svou branži – cestovní ruch, incoming, tedy cizinci k nám. Momentálně to v Praze neustojí tak půlka hotelů a zavřou. Pak bude po viru a začne opět turistická poptávka. Jenže bude málo lůžek a ceny poletí nahoru. To ty turisty naštve, na tohle jsou hodně citliví, a na několik let cestu do Prahy vzdají. Prostě vše bude jinak.

Pavel Dvořák
1 měsíc před

V minulosti se vesměs po nějaké katastrofě či krizi ekonomika vzpamatovala rychle, to ovšem nebyl stát řízen jako firma. Tohle si dovoluji nevidět tak černě, pokud se jistí občané chytnou za nos a hodí do urny značně jiný lístek. Můj ročník 43 už těch kotrmelců zažil dost a stále žijeme.