Řády a neřády(i) II. (polemika)

Na můj blog s Názvem Řády a neřády(i), který byl z Blogosféry převzat i na server Neviditelný pes, reagoval čtenář vlastní polemickou úvahou (zde). Zde je má odpověď na některé jeho otázky či nahozená témata. Pro lepší přehled uvedu některé své postřehy v bodech.

Pokračovat ve čtení „Řády a neřády(i) II. (polemika)“

Pravda a láska totiž nakonec vždy zvítězí nad lží a nenávistí

Nebudete tomu věřit, ale toto pronesl mluvčí prezidenta naší republiky Jiří Ovčáček. Uvěřitelné ale už je, v jaké souvislosti. Tady nic nevybočuje z normálu.

Pokračovat ve čtení „Pravda a láska totiž nakonec vždy zvítězí nad lží a nenávistí“

Malá úvaha o dělání politiky – aneb ty naše rybníčky komunální.

COŽE? Nevěřím vlastním myšlenkám, když se mi v hlavě klube glosa o politice, nedaří se zastavit a zahnat a z hlavy se mi přímo žene do prstů. Nepíšu o politice z principu. Nikdy. Fakt ne. No dobře, tak dneska udělám výjimku. Prolomím vlastní NE. Jednou. Dnes Protože jestli to udělám podruhé, už to nebude výjimka.

Pohybovala jsem se ve světě veřejné správy šestnáct let naplno. Venkov, města, kraj. Jojo, ouřada. A vnímala, jak neskutečně odlišná je komunální politika od té národní. Jak důležité je, aby v území vládla politika praktická, věcná a do značné míry odborná. Opřená o znalosti území, o respekt k jeho potřebám a o vědomí, že politickou prací je tvorba. Skutečná tvorba,  životního prostoru ve všech souvislostech. Pokračovat ve čtení „Malá úvaha o dělání politiky – aneb ty naše rybníčky komunální.“