Dvě zprávy mě dnes zaujaly. Bělorusko uzavřelo své hranice a dění kolem ruské vakcíny proti koronaviru zvané Sputnik V. Nevím, jestli plakat, nebo se smát. Ale v každém případě jsem nesmírně šťastný, že do tohohle východoslovanského tábora už nepatříme.
Správně by asi mělo být napsáno bezpečnost České republiky a její opak na Pražském Hradě. Nebo spíše zrádce na Pražském Hradě.
Před více jak půl stoletím se naši občané mohli seznámit s praktickým dopadem principu „omezené suverenity“, kterou nám naordinoval tehdejší vládce Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv.
Člověk tak nějak pořád doufá, mám sen, že jednou i Rusko bude patřit k demokratickým národům, které se vzájemně ctí, spolupracují a berou se jako partneři. A pak zase přijde studená sprcha a je po snu.
To je hlavní starost našeho moudrého pana prezidenta. Obává se, aby při výběru firmy na dostavbu naší jaderné elektrárny nehrála hlavní roli ideologie.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová nám v souvislosti s vypovězením dvou ruských diplomatů sdělila, že kroky českých představitelů neodpovídají zájmům ČR.
Ruský ministr zahraničí promluvil. Jako šéf diplomacie by měl asi mluvit diplomaticky. Očekával bych něco ve smyslu: jsme zvědaví na vysvětlení….s českou stranou si vysvětlíme …. našim partnerům předložíme … . A skutečnost?
Sype se na nás hnojomet ze všech ruských stran a proruských trollů u nás, že jsou zde měněny výsledky války a překrucována historie. Naši ruští komunističtí nohsledi šli ještě dál a dokonce nám sdělili, že je u nás oslavován fašismus. Kým a kde konkrétně už samozřejmě neuvedli. A není to…
Bohužel jsem měl včera zapnutý Radiožurnál a byl jsem líný vstát od počítače abych to vypnul, nebo přeladil. Náš pan prezident poskytl laskavě rozhovor veřejnoprávnímu médiu a zvratky jen pršely. Pár jich tady vyzdvihnu.
Spisovatel Salman Rushdie si dovolil vydat umělecké dílo, které se nějakým způsobem dotklo islámu. A je jedno jestli oprávněně nebo neoprávněně.