Putuji Krušnohořím ve stopách románu Chaloupky

Krušnohoří má v sobě ještě hodně tajemství, která postupně odhalují třeba současní literáti. Jak tak každoročně jezdím do Könugsmüle, což je zaniklá osada Podlesí – mlýn u Loučné pod Klínovcem, kde se scházejí kreativci z vícero oblasti, tak jsem si tentokrát s sebou vzala rozečtenou knížku Chaloupky. A protože náhody neexistují, tak jsem se tu hned první den potkala i s autorem tohoto románu, Štěpánem Javůrkem, a shodou okolností jsem se s ním ocitla i na pódiu, abych přečetla úryvky z knihy. Taková spontánní akce, která se nám povedla, a měla jsem i prostor pro vyřčení předpovědi, nebo řekněme snad přímo věštby, že úspěch knihu nemine.

Do Chaloupek, zaniklé obce, která je spolu s Jelením místy, kde se knižní příběh odehrává, jsem se pak vypravila. Nejdřív jsem to zkusila vlakem, dopřávala jsem si zrovna lázeňský pobyt v Karlových Varech, a odtud jede do Krušných hor pohodlný vláček. Vystoupila jsem na zastávce Nové Hamry, poněkud omšelá nádražní budova, za to však nádherná příroda a také skvělé turistické značení, popisné tabule, kde se tu co najde, a tak jsem se vydala pěšky až k tajemné skále, spojené s jednou z krušnohorských pověstí. Karlova stezka se ten okruh jmenuje, a protože nejsem zas až tak zdatná turistka, a trochu jsem si i zašla cestou na právě zralé borůvky, tak jsem další část putování do Chaloupek naplánovala na další den a už s odborným průvodcem. Toho mi dělal kamarád Vlastimil Helebrant, bývalý horník, který to tu zná jak své boty, a spolu jsme také prošli nejen Jelení a Chaloupky, ale také nechvalně známý důl na cín, jehož pozůstatky známe třeba díky seriálu Rapl nebo mysterióznímu filmu Schmitke.

Měla jsem s sebou malované kameny, protože jsem cítila, že jim najdu v horách nové místo, pro potěchu dalším poutníkům krajinou, i jako takový symbol, dotvářející genius loci místa. U bunkru vojenských zajatců, kteří za války dřeli v cínovém dole, jsem nechala kámen s namalovaným koněm, aby se odsud pomyslně dostali, přebývá-li tu ještě nějaký uvězněný duch. V Jelení, kde mají repliku kostela v podobě kapličky jsem umístila kámen s podobnou kapličkou, tu opravili u Nejdku, a pro Chaloupky jsem měla připravený kámen s muškáty v okně krušnohorské chalupy.

Svítilo sluníčko, bylo nádherně, a tuším, že jsem v těchto místech nebyla prvně. Ráda se sem budu vracet, Chaloupky mají opravdu krásnou energii, což je zvláštní, ale je to tak. Láska dvou lidí z románu, který prý sice smyšlený, ale může být pravdivější, než si autor připouští, udělá mnoho. Kde je láska, tam je prostě dobře.

 

Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Soňa Bulbeck
26 dní před

Ďakujem, Vlasto, milé a inšpiratívne, tiež mám také miesta,kde rada chodím a vymýšľam si o nich príbeh…bohužiaľ, stále sú mimo českého územia…

Soňa Bulbeck
25 dní před

Milá Vlasta, so mnou je to zložité, už som rok v Česku a kvôli Covidu a môjmu zdravotnému stavu som stále nemohla cestovať a vytvoriť si tak vzťah k nejakým miestam tu a tak využívam len spomienky na moje predchádzajúce destinácie, hlavne Saudskú Arábiu, a je mi z toho trochu smutno…

Hana
Hana
26 dní před

Paní Vlasto, díky. Dala jsme nám krásný tip na výlet při naší další cestě do vašich končin i na knížku, kterou si chci přečíst.

Tomáš Vodvářka
Admin
27 dní před

Vlasto, docela mne to tam láká. Mám v hlavě takový plán, zatím jej moc nezveřejňuji, ale mohu říci, že svými popisy Sudet ho hodně inspirujete. Dík za blog.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial