Putuji Krušnohořím ve stopách románu Chaloupky

Krušnohoří má v sobě ještě hodně tajemství, která postupně odhalují třeba současní literáti. Jak tak každoročně jezdím do Könugsmüle, což je zaniklá osada Podlesí – mlýn u Loučné pod Klínovcem, kde se scházejí kreativci z vícero oblasti, tak jsem si tentokrát s sebou vzala rozečtenou knížku Chaloupky. A protože náhody neexistují, tak jsem se tu hned první den potkala i s autorem tohoto románu, Štěpánem Javůrkem, a shodou okolností jsem se s ním ocitla i na pódiu, abych přečetla úryvky z knihy. Taková spontánní akce, která se nám povedla, a měla jsem i prostor pro vyřčení předpovědi, nebo řekněme snad přímo věštby, že úspěch knihu nemine.

Do Chaloupek, zaniklé obce, která je spolu s Jelením místy, kde se knižní příběh odehrává, jsem se pak vypravila. Nejdřív jsem to zkusila vlakem, dopřávala jsem si zrovna lázeňský pobyt v Karlových Varech, a odtud jede do Krušných hor pohodlný vláček. Vystoupila jsem na zastávce Nové Hamry, poněkud omšelá nádražní budova, za to však nádherná příroda a také skvělé turistické značení, popisné tabule, kde se tu co najde, a tak jsem se vydala pěšky až k tajemné skále, spojené s jednou z krušnohorských pověstí. Karlova stezka se ten okruh jmenuje, a protože nejsem zas až tak zdatná turistka, a trochu jsem si i zašla cestou na právě zralé borůvky, tak jsem další část putování do Chaloupek naplánovala na další den a už s odborným průvodcem. Toho mi dělal kamarád Vlastimil Helebrant, bývalý horník, který to tu zná jak své boty, a spolu jsme také prošli nejen Jelení a Chaloupky, ale také nechvalně známý důl na cín, jehož pozůstatky známe třeba díky seriálu Rapl nebo mysterióznímu filmu Schmitke.

Měla jsem s sebou malované kameny, protože jsem cítila, že jim najdu v horách nové místo, pro potěchu dalším poutníkům krajinou, i jako takový symbol, dotvářející genius loci místa. U bunkru vojenských zajatců, kteří za války dřeli v cínovém dole, jsem nechala kámen s namalovaným koněm, aby se odsud pomyslně dostali, přebývá-li tu ještě nějaký uvězněný duch. V Jelení, kde mají repliku kostela v podobě kapličky jsem umístila kámen s podobnou kapličkou, tu opravili u Nejdku, a pro Chaloupky jsem měla připravený kámen s muškáty v okně krušnohorské chalupy.

Svítilo sluníčko, bylo nádherně, a tuším, že jsem v těchto místech nebyla prvně. Ráda se sem budu vracet, Chaloupky mají opravdu krásnou energii, což je zvláštní, ale je to tak. Láska dvou lidí z románu, který prý sice smyšlený, ale může být pravdivější, než si autor připouští, udělá mnoho. Kde je láska, tam je prostě dobře.

 

Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Soňa Bulbeck
Soňa Bulbeck(@sonabulbeck)
10 měsíců před

Ďakujem, Vlasto, milé a inšpiratívne, tiež mám také miesta,kde rada chodím a vymýšľam si o nich príbeh…bohužiaľ, stále sú mimo českého územia…

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
10 měsíců před
Reply to  Soňa Bulbeck

To přeci ale vůbec nemusí být „bohužel“, i když, jestli to dobře chápu, se ti po naší zemi stýská? Všeho do času jak se říká, můžu-li poradit, načerpej, co jde, jinde. Někdy se nám vyjeví až následně, jaký to mělo smysl, kde zrovna jsme. Osobně ráda vzpomenu na jiné země, kde jsem měla možnost chvíli pobýt, vždy tedy jen o krátké dovolené, bývala bych jezdila častěji kdyby… a pak jsem si toho vždycky vážila, že můžu vycestovat, právě proto, že to nebylo časté. A teď jsem ráda tady, to je fakt. Nevylučujíc, že se do světa ještě podívám, protože jsou… Číst vice »

Soňa Bulbeck
Soňa Bulbeck(@sonabulbeck)
10 měsíců před

Milá Vlasta, so mnou je to zložité, už som rok v Česku a kvôli Covidu a môjmu zdravotnému stavu som stále nemohla cestovať a vytvoriť si tak vzťah k nejakým miestam tu a tak využívam len spomienky na moje predchádzajúce destinácie, hlavne Saudskú Arábiu, a je mi z toho trochu smutno…

Hana
Hana
10 měsíců před

Paní Vlasto, díky. Dala jsme nám krásný tip na výlet při naší další cestě do vašich končin i na knížku, kterou si chci přečíst.

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
10 měsíců před
Reply to  Hana

To mě moc těší, knížku si nejdřív vydal autor sám, a teď nedávno přišlo na svět 2. vydání v nakladatelství MOBA. Liší se nejen ilustrací na obálce, ta 2. je lepší, tak i určitou úpravou, která textu prospěla (to říkal autor). Četla jsem vydání 1. a asi jsou to jen nuance.

Tomáš Vodvářka
Admin
10 měsíců před

Vlasto, docela mne to tam láká. Mám v hlavě takový plán, zatím jej moc nezveřejňuji, ale mohu říci, že svými popisy Sudet ho hodně inspirujete. Dík za blog.

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
10 měsíců před

To mě moc těší, Tomáši. Poznávání obohacuje. V tom nejlepším slova smyslu.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial