O ženě, která píše bibli
Do života se mi promítla skvělá kniha autora s židovskými kořeny. Jmenoval se Moacyr Scliar, byl lékařem, který psal knihy, za něž získal významná ocenění. Žil v Brazílii, kam přišli jeho rodiče ve 20. letech 20. století z Ruska. Takže se v něm mísilo jižanství a židovská kultura, miloval třeba Franze Kafku, považoval ho za velmi vtipného.
A právě vtip, s nímž psal o nehezké a zároveň vášnivé intelektuálce z doby krále Šalomouna, mě dostal a tak tu teď zapěju píseň… třeba o tom, že na kameny se dá i malovat, a vyprávět tak příběhy jak z knihy knih. Proč právě kameny? V knize Žena, která napsala Bibli, hrají svou úlohu, kterou tady neprozradím, je to dost intimní a ať si čtenář najde. Nemluvě o kruté variantě, jak se používaly kameny, co člověk dovede. Trestat, když nemiluje.
Mou vášní je teď malování na kameny. Vzdávám tak hold mým hrdinům, třeba Vincentovi, a dalším, kteří zanechali výraznou stopu. Začala jsem Dívkou s perlou, překvapená, že to jde, namalovat obrázek, který mluví… mít tě ráda… je to pro mě hodně citově zabarvené, a mám i určitý plán, o tom snad až příště. Teď jen, že dějiny může psát i žena. A tady je to takový můj průběžný deníček. Co a jak.
Vy také? Malované kameny nám teď prosvětlují výlety a procházky přírodou. Potkávají mne na všech možných i nemožných místech, v zimě i teď v létě. Vždy mne potěší a přemýšlím o lidech, kteří je malují a posílají do světa pro radost. Vždy se s nimi chvilku potěšíme a pak putují do světa, dál, úplně někam jinam, aby potěšili někoho jiného. Manžel s úsměvem pozoruje, jak se na nás “lepí” kameny stále větší. Prý bude uvažovat o novém batohu.😊 Malovaný kamínek jsem dokonce našla na rozhledně, na skále při lezení a nyní i v Chorvatsku.
Je to úžasná hra, první malovaný kamínek jsem objevila asi tak před dvěma roky a to jsem ještě nevěděla, co to znamená.. našla jsem jej na poutním místě, takovém polozapomenutém, a pak u sochy jednoho ze světců, ve městě, a někdo mi to vysvělil, o co jde. Co znamená to pětimístní číslo vzadu, pro případné čtenáře zde uveďme, že je to PSČ místa, kde žije autor. A že když takový nalezený kamínek vyfotíte z obou stran a dáte na Fb do skupiny „Kamínky“, tak autoři si tam občas vyhledávají lupou (právě podle PSČ) a jsou rádi, když se dozví, kudy… Číst vice »
Dík za tip i toho Vermeera uprostřed….
Na obraz Dívky s perlou jsem si troufla po shlédnutí stejnojmenného filmu, který přináší příběh oné dívky, kterak pracovala u slavného malíře jako služka. A jak vnímala jeho umění… dokonce mu pomáhala připravovat barvy. Film má skvělou atmosféru té doby, dívka je velmi mladá, nevinná… a divák je napnutý, jak to s ní nakonec dopadne, ona a malíř, ženatý, s několika dětmi a ještě matkou v domě.:-)