Už zase chrápeš ty bestie.
Ten den, kdy najdu manželku ráno spící pokrčenou na sedačce v obýváku je mi jasné, že jde do tuhého.
Moje žena není žádná kapesní skladná ženuška, kterou si chlap schová do kapsičky na kapesníčky.
Moje žena je dlouhánka dlouhá 181 centimetrů, která trčí z každého davu. Jdete-li s mojí ženou nakupovat, stačí když zvednete hlavu nad regály plné zbytečností a hledáte tu nejvyšší ženskou na sále.
Většinou je to ona. Její výška má své výhody i nevýhody. Jsme oba takzvané nekonvenční velikosti. Já hroch a ona žirafa. Já jsem ideální jako razící štít v neurotickém davu, ona je ideální jako jeřáb, který dosáhne mnohem výš než já.
Když mě chce naštvat, řekne mi, že jsme malá tlustá koule, když chci naštvat já ji, řeknu jí, že je kolohnáta.
Soužití koule a kolohnáty je kupodivu značně harmonické. Kolohnáta kouli kamkoliv dosáhne a koule spolehlivě razí jako ruský tank T34 kolohnátě cestu dějinami.
Ano jsme rozdílní. Ona je ve své výšce a štíhlosti křehká, elegantní a krásná. Já jsem ve své šířce……………é………… no prostě hodně kulatý.
Jsme kráska a zvíře, elegantní žirafa a pohodový hroch, dva protiklady, které se doplňují a jsou v podstatě nerozlučné.
Když tedy zjistím, že žena není se mnou nahoře v posteli a místo toho se krčí v obýváku na sedačce a do prostoru obývacího pokoje všude trčí její nohy a dlouhé ruce, vím že mám zase máslo na hlavě.
„Ty jsi zase v noci chrápal jak rozdivočelá bestie, utrousí přes rameno, když zaslechne šourání mých bačkor po podlaze v obýváku.
„Promiň, já nic neslyšel. Proč jsi mně nezmáčkla nos? Já bych přestal?“
„Jo aby to zase dopadlo jak minule? Minule jsi mě pak pořád ještě ve spánku škrtil, třásl se mnou a křičel : Tu zatracenou pětadvacítku ti Aleno nevrátím i kdybych tě měl opravdu uškrtit. Už jste mě s Andym ojebali dost.“
„Ty totiž nejenom, že chrápeš, ale ještě mluvíš ze spaní a máš hrozně divoký sny! Bude to chtít oddělené ložnice!“
Ach jo…………………. tak se to tomu Andymu konečně podařilo. To mě prostě zničí. Hroch bez žirafy je jako noc bez dne, jako šroubek bez matičky, jako bílá bez černé na šachovnici………….už nikdy nebude nic jako dřív.
Hroch totiž svou žirafu i potěch víc než dvaceti letech pořád miluje.
Hezké výročí Vladěnko.
Gratuluju, Vy dva❤️😺
Díky Radůzko
Přeji krásný den,
jsem rád, že mohu opět číst Vaše blogy a také, že jsem Vás osobně poznal ve Vašem krámku ve Zlíně, kde jsem určitě nebyl naposledy. Vy a pan Vodvářka jste byli na idnesu mými oblíbenými blogery a popravdě jsem se i bavil u mnohdy výživné diskuze. Přeji Vám i všem ostatním tady vše dobré a ať se daří.
Moc Vám děkuji Zdeňku a děkuju za čtení.
Jsem zásadním příznivcem páně Vlkova chrápání, jinak bychom byli ochuzeni o tohle nekonvenční vyznání. 🙂
🙂
Žádnou radou proti chrápání nepřispěju, protože si nějak pod tímhle textem říkám, že je mi až skoro trochu líto, že jsem si nezasloužil, abych mohl někomu takhle chrápat.
Napsal jsi to půvabně, asi si se zasloužíte (a to myslím jako velkou poklonu oběma)!
Gratuluji. Takové souznění vám můžou lidi jen závidět. Zdravím Tě Davide 😉
Ahoj Bohu,co Lucius.
Ahooojky. Zlobí, jako vždycky. 🙂
Napiš nám sem pořádně erotický blok.Tady můžeš.
😀 napíšu, nějakou echt sprosťárnu :))))))
No konečně, Bohunko z Telče.
😉
Navrhuji vyčkat den dva a poté opatrně zahájit bilaterální rozhovory. Přinést drobný dárek, třeba malinkatý diamant a nenápadně rozestlat na obou půlkách……
Ovšem chtělo by to přestat chrápat 😀
neberte to ve zlém,protože povoláním jsem veterinář :-), ale co absolvovat radiofrekvenční uvuloplastiku, dělají to ambulantně, za půlhodinky je to hotové a máte klid.
i když možná je to dobře, že vám radím já.. p. Vlku, Hrochu 😀
😀 a co to obnáší, můj nový doktore 😀
zkrácení krčního čípku
Taky nechrápu, já ten zákrok totiž absolvoval. Ale se spaním mám jiný blok. Když mi bylo dvacet a to je věk, kdy kluci dávají najevo sebevědomí ačkoli je v nich malá dušička, že se nějak znemožní (hlavně před samičkami), jsem usnul v autobuse do Brna. Probudil mě dívčí smích, ne jeden ale několik, probralo mě to a k mému nesmírnému zděšení mi visela u huby asi půlmetrová slina. Ta rána do ega byla taková, že už nikdy jsem neusnul v žádném dopravním prostředku 🙂