prohlásila hlava státu o některých svých spoluobčanech. Tedy o těch, kteří se tu a tam pozastavují nad některými výroky presidenta státu.
zpíval kdysi Jiří Dědeček. Pravda, bylo nutné ještě posečkat nějakou dobu, ale zdá se, že nakonec se dočkáme toho, že se naše země zbaví pošetilé nutnosti zvát do každé veřejné debaty i člena této strany.
COŽE? Nevěřím vlastním myšlenkám, když se mi v hlavě klube glosa o politice, nedaří se zastavit a zahnat a z hlavy se mi přímo žene do prstů. Nepíšu o politice z principu. Nikdy. Fakt ne. No dobře, tak dneska udělám výjimku. Prolomím vlastní NE. Jednou. Dnes Protože jestli to udělám…
Marek Prchal, vedoucí PR týmu hnutí ANO, kdysi před cca 9 lety v jednom projevu na DVTV prohlásil, že ho zaujal projekt ANO, tehdy nenápadný a že se rozhodl jej uvést v život. Vše ale jednou končí…
„Koho budeš volit?“Vlastně hodně těžká a osobní otázka. Koho volíš tím jsi?
Občas se objeví na pultech kniha, která by měla být příručkou nejen pro politiky, ale i pro lidi, kteří chtějí a umějí přemýšlet. Kniha s výše uvedeným názvem od Daniela Prokopa mezi ně jistě patří.
Lidé jsou nevděční a mají svou hlavu. Jarní semknutí ve „válce“ proti čínské breberce je pryč a ani adresný úplatek vybraným to nemusí zvrátit.
Společností ještě hýbe 5000,- Kč, kteroužto částku obdrží každý důchodce našeho státu, bez ohledu na typ důchodu. Jako vždy je společnost rozdělena od naprostého nadšení z této bankocetle až k odporu z dalšího zadlužování země a nesystémového kroku.
Miloš Vystrčil se stal pro svou misi na Tchaj-wan fackovacím panákem.
Pamětníci si možná vzpomenou na výrok soudruha Brežněva, který nám v roce 1968 naordinoval „omezenou suverenitu“, což je oxymorón par excellence. Zdá se, že čínské soudruhy některé termíny skutečně zaujaly.