Analýza policejní akce očima čtenáře detektivek

Čtenáři detektivek dokáží detaily zločinu rozebrat na šroubky. Zvláště toho na filosofické fakultě, který se odehrál v předvánočním čase loňského roku.

Po skončení úterní konference policie ČR k činu střelce na filosofické fakultě v Praze dne 21. prosince 2023, se vyrojila spousta článků a komentářů v médiích i na sociálních sítích. Jde o tradiční český folklór, jehož typickým rysem je mít za každou cenu na věc vlastní názor a dát o něm světu hlasitě vědět.

Na zmíněné konferenci jsme se nedozvěděli prakticky nic, vyjma sdělení policejního prezidenta, který se postavil za své podřízené. To se čtenářům detektivek nelíbí, protože oni mají jasno. V knihách či seriálech bývá neohroženými hrdiny pachatel brzy dopaden a jeho motivy a zločiny vypátrány. V případě předvánoční tragédie tomu tak není.

Základní důvody jsou dva. Prvním je skutečnost, že dozorující státní zástupci v této fázi vyšetřování zakázali policii poskytovat veřejnosti většinu informací. Druhý důvod je prostší: uběhlo málo času.

Horatio Caine vyšetří případ za čtyřicet pět minut a Harry Hole za týden. Vášnivý čtenář je na tom  lépe, protože je schopen knihu sfouknout do dvaceti čtyř hodin. Realita je jiná. Vyšetřovatelé museli zadat několik desítek znaleckých posudků, od techniků čekají na analýzy stovek stop, budou provádět další výslechy a zpracovávat tisíce stránek podkladů. Kapitola policejního postupu při akci rovněž nemůže být uzavřena. Vnitřní prověrka sice proběhla, ale závěr Generální inspekce bezpečnostních sborů zatím znám není.

Tohle všechno na úterní tiskové konferenci policejního prezidenta padlo. S dotazy novinářů trvala dvě hodiny. Za tu dobu by Sherlock Holmes dávno předal profesora Moriartyho slavnému Scotland Yardu. Jenže tiskovku čtenář detektivek sledoval okrajově. Neměl čas. V tu dobu sjížděl videa se střelcem na střeše fakulty na Tiktoku nebo Facebooku. Z nich si zjistil vzdálenost střelce od nejbližší policejní hlídky, rychlost větru, sílu světla, úhly, poté vykalkuloval pravděpodobnost zásahu a nyní se ptá. Proč ten polda z ulice na zlosyna na střeše nevystřelil? John McClane by to dokázal na první dobrou.

Policisté jsou lidé. Chybující. Stejně jako lékaři, učitelé, řidiči kamiónů a další profese. Při akci na fakultě všechny zasahující složky integrovaného záchranného systému stoprocentně chyby dělaly. Průběžně vyplavou na povrch. Na některé přijde inspekce. Jiné se ukáží před bezpečnostními výbory parlamentu a senátu. Další odhalí státní zástupci. Novináři proniknou k ostatním. Nejvíce se obnaží u možných soudů, protože nejsou vyloučeny žaloby poškozených, kteří utrpěli nemajetkovou újmu.

Minimálně do skončení vyšetřování se budou pozůstalí, přeživší studenti a pedagogové, zasahující policisté, záchranáři, hasiči, technici a mnozí další, kteří ve čtvrtek 21. prosince 2023 budovou fakulty prošli, stále vyrovnávat s traumaty, jež onoho nešťastného dne prožili. Mnozí jimi budou zasaženi v osobní i profesní rovině celý život. I čtenář detektivek se vyrovnává se šokem z události, kterou v málokteré knize najde, proto tak intenzivně viníka hledá.

Jeho analýzy zasahující účastníky na místě zraňují, protože jim nerozumí. Čtenáři detektivek zase nerozumí motivu pachatele. Nemohou, protože vyšetřování neskončilo a pokud nedá svolení státní zástupce nebo neuniknou předčasně informace ze spisů, ani se jej hned tak brzy nedozví. Zkušenosti ze zahraničí říkají, že normálním psychologickým jevem v této fázi je, že veřejnost hledá viníka zmařených životů. Nemůže ho najít ve střelci, o němž nic neví a policie je pro ni aktuálně ten nejlepší terč. Dalším se už stali členové postraumatického intervenčního týmu, na řadu zřejmě přijdou i záchranáři, potom fakulta, nemocnice a možná i hasiči. Tohle bude trvat do okamžiku, než se bude o pachateli a jeho motivech vědět víc. Pokud tedy nějaký motiv vůbec existoval.

Kvůli traumatu celé společnosti by proto čtenáři detektivek mohli zvážit zmírnění některých svých komentářů, alespoň do skončení vyšetřování. Nikdo nikomu nebrání pronášet zanícené analýzy a kritiky, pokud úmyslně nelže. Jde o rozhodnutí každého. Kdo je rozhozen, potřebuje do světa křičet svůj pohled, trpělivější si řekne: „zatím nevím,“ a počká si, co všechno v čase vyplave na povrch. A ono vyplave.

Pokud se už přesto čtenář detektivek rozhodne, že bude bez rozmyslu plácat na všechny strany, mohl by se zeptat i sám sebe, zda jeho žvanění v tak krátké době po tragédii není náhodou ubohé, trapné nebo dokonce odporné.

Žijeme ve společnosti, která nám dává mnoho práv, včetně práva na informace. Stát má povinnost je svým občanům poskytnout. Pokud ovšem u toho budeme pokaždé ječet a neohlížet se na ty, kteří byli dotyčnou událostí osobně zasaženi, něco to vypovídá. Ne o státu, ale o nás samých.

Psáno pro iDNES.cz   

Náhledový obrázek: Pixabay.com

Subscribe
Upozornit na
guest

4 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír T. Gottwald
1 měsíc před

Jsem stejného názoru, Jene.

Snad jen s drobným upřesněním: Sherlock Holmes nepředal profesora Moriartyho slavnému Scotland Yardu za dvě hodiny. Nepředal mu jej ostatně ani za dva dny, ba ani za dva týdny, za dva měsíce či za dva roky… Dokonce ani za dvacet let (respektive za celých jednadvacet let). – Ale to jen na okraj.
😀

Vladimír T. Gottwald
1 měsíc před
Reply to  Jan Šik

Taky jsem měl Zelenou knižnici v oblibě, vycházely v ní ostatně tituly v češtině nedostupné. A dodnes několik knížek z téhle edice v knihovně mám.
🙂

Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

Naprostý souhlas, Honzo. Děsí mne, to, že tohle všechno mnozí zatím vůbec nepochopili.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial