Koncentrák Buchenwald II: Místo zla

Nebo také internační tábor či lágr. Buchenwald byl postaven v krátké době a šlo o jeden z prvních koncentračních táborů. Je jedno, jak říkáme tomu odpornému místu, kde se s bolestí žilo a umíralo.

Velitel koncentračních táborů nacistického Německa SS-Obergruppenführer Theodor Eicke s posvěcením říšského vůdce SS Heinricha Himmlera rozhodl, že poblíž Výmaru postaví nové zařízení podle modelu tábora v Dachau. Výmar byl kulturním centrem Německa na přelomu 18. a 19. století. Básník, prozaik, dramatik a politik Johann Wolfgang Goethe měl zásluhu na tom, že se zde objevovaly takové osobnosti jako Friedrich Schiller, Felix Mendelsson, Johann Sebastian Bach, Friedrich Nietzsche a mnozí další. 4. června 1926 se zde objevil muž, kterého krátce předtím propustili z vězení. Ve městě uspořádal první sjezd Národně socialistické německé strany. Později navštívil Výmar ještě pětatřicetkrát.

Bez nadšení a podpory obyčejných lidí by nacismus těžko vznikl. Jak je možné, že obyvatelé Německa nechali tak jednoduše zvítězit zlo? Jak to, že sebou nechali tak lehce manipulovat?  Co na samém začátku přehlédli?

Adolf Hitler. Stával na balkónu hotelu Elphant a zdviženou pravicí zdravil kordóny pochodujících příznivců. Mnozí místní si ho oblíbili a on si oblíbil je. Vracel jim to významnými funkcemi ve státní správě nebo armádě. Na historii města to zanechalo temnou stopu. Kopec Ettersberg byl ideální volbou pro koncentrační tábor. Stál u velkého města, poblíž silniční a železniční sítě, což umožnilo snadnou dopravu personálu, vězňů i materiálu. Zároveň byl dostatečně daleko, aby zůstalo skryto, co se dělo za plotem z ostnatého drátu. Do stavby se nejprve pustila jednotka, která byla poprvé zformována v roce 1937. SS-Totenkopfstandarte 3 Thüringen vznikla ze strážních oddílů SS. Měla sedm sturmbannen (praporů). Její 2. prapor se, mimo jiné, účastnil obsazení Sudet v roce 1938.

3. prapor vybudoval na Ettersbergu několik prvních baráků. Dělníci dorazili 15. července 1937 v konvoji nákladních automobilů. Všichni bez výjimky političtí vězni, profesí převážně truhláři. Za dvacet dní už na místě pracovalo 1 400 mužů. Muselo se toho udělat dost. Nejprve vykácet severní stranu kopce a položit rozvody vody a kanalizace. Zanedlouho stálo oplocení, strážní věže, latríny a skladiště. Pro důstojníky SS kasárna. V těsném okolí pak domy pro rodiny dozorců a rezidence pro velitele tábora. Později přibyly kotce pro psy, biograf, ošetřovna, střelnice a benzínová pumpa. Nelze opomenout dvě zařízení, z nichž běhá mráz po zádech. Krematorium se šesti pecemi, které bylo vybudováno poté, když už krematorium ve Výmaru nestíhalo a patologická laboratoř, ve které se prováděly lékařské pokusy na živých vězních.

Buchenwald vyrostl podle lágru v Dachau, přesto se v několika věcech lišil. Vzorový tábor měl vězeňské baráky vyrovnány do rovnoběžných pravidelných řad. Ettesberg je kopec a tábor se jeho tvaru musel přizpůsobit. Brána stála na vrcholku a bylo na ní vidět odevšad. Dozorci s kulometem na strážní věži č.1 proto měli dokonalý přehled. Kolem koncentráku stálo dalších dvanáct věží a plot z ostnatého drátu byl pod elektrickým napětím. Nemusel ani být. Kdyby se k němu někdo jen přiblížil, stráže měly rozkaz takového nešťastníka zastřelit. Kdo měl štěstí a přežil, toho čekal pobyt v Bunkru. Šlo o jakési malé vězení ve vězení se spoustou malých cel. A také mučírnou. V ní dozorci vězně před smrtí týrali celé hodiny, než je popravili.

Lágr byl částečně soběstačný, vyráběl nezbytné věci a měl své hospodářství. Jenže ne úplně. Pekaři, řezníci, krejčí, řidiči, lékárníci a mnozí další, ti všichni museli své zboží někomu předávat nebo občas vozit. Po válce tvrdili, že o ničem nevěděli. Opravdu je technicky možné, že nic a nikoho neviděli?

V průběhu existence tábora se objevily další odlišnosti, které nebyly ani v Dachau, ani v jiných lágrech. Například zoologická zahrada, která sloužila pro návštěvy a pobavení rodin dozorců SS. Nebo stáje pro koně a krytá jízdárna, kterou nechal velitel tábora zbudovat pro svou ženu. A dokonce divadlo nebo nevěstinec. Nezapomnělo se na nic. Chyběla jen specialita vyhlazovacích táborů. Plynové komory. Jak poznamenal americký historik Flint Whitlock: děsivé panoptikum. Když do poměrně luxusní rezidence velitele tábora přijela rodinná návštěva nebo jeho přátele, nikdo z nich neměl ani tušení, jaké hrůzy se jen pár desítek metrů od nich odehrávají. Při vydatném obědě si těžko dokázali představit, jak trýznivým hladem vězni trpí. Takový byl koncentrák Buchenwald.

Příště: Koncentrák Buchenwald III: Smrtihlav Karl Otto Koch

Psáno pro iDNES.cz

Předchozí články série:

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

https://www.blogosfera.cz/2023/08/21/koncentrak-buchenwald-i-obesencuv-strom/http://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657218

Zdroje:

Americký historik Flint Whitlock a jeho knihy:

Buchenwald: Peklo na kopečku, rok vydání 2013

Buchenwaldské bestie: Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, rok vydání 2015

Přežil jsem Buchenwald: Moje osobní cesta peklem, rok vydání 2016

V drápech bestie, rok vydání 2010, autor Jan Hajšman, český novinář a vězeň

Wikipedie, otevřená encyklopedie

Muzeum koncentračních táborů Buchenwald a Mittelbau-Dora

https://www.buchenwald.de/en/171/

Fotografie a videa:

Wikimedia Commons, Wikipedie, otevřená encyklopedie, YouTube.cz, není-li uveden jiný zdroj nebo odkaz. 

Náhledový obrázek: Pixabay.com

Subscribe
Upozornit na
guest

10 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jaroslav Červenka
6 měsíců před

Souhlasím s Tomášem a nemyslím si, že by na tom byly jiné národy ve skutečnosti jinak. Můžeme to vidět i dnes tady, jak snadno jsou lidé zmanipulovatelní a to se tu nic prakticky neděje, narozdíl od Německa v době hospodářské krize po Černém pátku. Paradoxem je, jak se ty německé lágry podobají těm komunistickým. Památník Vojna u Příbrami je toho dokonalým příkladem. Kolektivní vina Němců byla obrovská. Opravdu velmi doporučuji:
https://www.csfd.cz/film/393991-v-labyrintu-mlceni/recenze/

Tomáš Vodvářka
Admin
5 měsíců před

Jaroslave, kde se to dá stáhnout?

Jaroslav Červenka
5 měsíců před
Reply to  Ján Šik

Nápodobně 🙂

Tomáš Vodvářka
Admin
6 měsíců před

Honzo, kladete nesmírně závažné otázky. Jak se to mohlo stát? Odpověď zní, že velmi jednoduše. Příznivé okolnosti k růstu kohosi, kdo ukázal prstem na nepřítele, kvůli kterému Němci trpí. To se dobře poslouchalo. Posléze se objevila řada úředníků, kteří vyplňovali počty odvezených, jedinci, kteří vypravovali vlaky, atd. Po šichtě šli domů k dětem a milující manželce. Nikdo nikoho nezabili, mají čisté svědomí. Marek Vácha říká, že stačilo málo – narodit se o 300 km více na západ a byli jsme součástí systému, který průmyslově odstraňoval základ všeho zla na zemi. Pokud Vám to něco připomíná, tak je to podobnost čístě… Číst vice »

Tomáš Vodvářka
Admin
5 měsíců před
Reply to  Ján Šik

Bohužel ano, pověstná německá důkladnost, papíry, hlášení atd. Co bylo za tím, bylo mimo úřednické vnímání.

Jaroslav Červenka
5 měsíců před

A ještě jeden paradox. Z SS se stal v podstatě stát ve státě. Provozovali velké množství pobočných závodů, kde při práci likvidovali vězně. Většina studií se shoduje, že ty podniky byly zoufale neproduktivní.

Jaroslav Červenka
5 měsíců před
Reply to  Ján Šik

Přitom paradoxně mezi sebou jednotlivé složky moci velmi tvrdě bojovali. Právě třeba stavba koncentračních táborů byla panoptikum skoro až anarchie při realizaci. SS rvala co mohla a kde mohla, mluvím o stavebních materiálech. Hitler tu rivalitu podporoval, vyhovovalo mu to, lépe pak celý systém ovládal.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial