Židovský humor LXXIV

Už tady dlouho nebyl. Takže takový opožděný sběr – výběr z hroznů

Róza obhlíží tucet kuřat na stánku na Privozu (trh v Oděse).
Nakonec se odhodlá:
– Vyberte mi deset nejstarších kuřat, prosím.
– Tady jsou … a máte na to dost velkou tašku?
– To je v pořádku, já si vezmu ta zbylá dvě.

Ráno přijede šéf firmy Rosenberg do práce novým Lamborghini.
Mladý zaměstnanec Kohn: „šéfe, to je ale super kára!“
Rosenberg: “ Když budeš celý rok poctivě makat,
nekoukat na hodiny a opravdu se snažit,
tak příští rok si přikoupím Ferrari!“

V malém městě na středozápadě vypukl jedné letní noci požár v chemickém závodě. Když dorazil první hasičský vůz, šlehaly plameny už poměrně vysoko a z hlavní budovy se občas ozývaly exploze. Nešťastný majitel továrny na chemikálie přemlouval hasiče, aby zachránili aspoň tajné postupy a receptury, které má všechny v trezoru ve své kanceláři. Zkušeným profesionálům se do ohnivého pekla, které hrálo všemi barvami plamenů, moc nechtělo. Továrník nabídl odměnu 50 tisíc dolarů za záchranu dokumentů. Postupně na místo neštěstí přijížděly další hasičské posádky, ale ani těm se riskovat v plamenech nechtělo. Zlomený podnikatel zvýšil odměnu na 100 tisíc.
Když už situace vypadala pro majitele beznadějně, přiřítila se starožitná stříkačka se seniorským družstvem dobrovolných hasičů ze židovské čtvrti. Bez zastavení vjeli s autem do největších plamenů, aby se po chvíli zase objevili, sice v doutnajících pracovních uniformách, ale i s cenným sejfem.
Vděčný továrník slíbil zachráncům odměnu ve výši 200 tisíc dolarů. Na slavnostní předání šeku přijel i reportér z místní televize, aby udělal interview s náčelníkem hrdinské posádky. Během rozhovoru se zeptal, jak plánují využít finanční odměnu.
„Nu,“ odpověděl sedmdesátiletý Abe Hertzfeld, „ponejprv necháme v té šajze wágen reparírovat brzdy!“

Privoz, trh v Oděse. U stánku stojí prodavačka s telefonem u ucha, na pultu leží spodní prádlo, kalhoty, punčocháče:
– Sára, zbláznila ses? Jak jsi to mohla udělat? Vážně? Kolikrát jsem ti to říkala! Obě části trigonometrické rovnice nelze redukovat funkcí obsahující neznámou! Ty snad ani nejsi naše! Vzpamatuj se nebo tě necháme pokřtít!!!

Ťuky ťuk. Sáro, pusť mě k sobě. Ale Icik, co tě to napadá, Kohn je na prkně sotva den. No tak Sáro… Na gut, Icik, aber langsam und traurig.

Na Montyho lahůdkářství v Londýně jsou čtyři cedulky:
– Wir sprechen Deutsch
– Hablamos Español
– Parliamo Italiano
– Aroprekhenen far Idn

Moše poslal matce telegram ze svatební cesty:
„Mami, máme se moc dobře. Sára je báječná! Jsem nejšťastnější muž pod sluncem!“
Matka po přečtení telegramu jen pokrčila rameny a odfrkla si:
„Ta potvora! Už ho naučila lhát!“

Izraelský diplomat před svým projevem na mezinárodním shromáždění řekl :
„Dovolte mi vyprávět krátkou anekdotu o Mojžíšovi:
Když udeřil na biblickou skálu, z níž vytékala voda, pomyslel si:
Tohle je dobrá příležitost vykoupat se.
Řekl a udělal. Svlékl se, pečlivě si položil šaty na kameny a ponořil se do vody.
Když vylezl, hledal své šaty, ale byly pryč, ukradl je Palestinec!“.
Palestinský delegát, znechucený a rozzuřený, přerušil jeho řeč a vykřikl :
„O čem to mluvíš, ty hajzle? Palestinci tam v té době nebyli!“
Izraelec se usmál a pokračoval:
„Teď, když je to jednoznačně jasné, mohu začít svůj projev!“

– Jak váš manžel dostal infarkt?
– To bylo tak, pane doktore, můj Áron ráno vstal, umyl se, šel do kuchyně, nakrájel sýr, klobásku, otevřel si černý kaviár, ohřál kuře, nakrájel citron a nalil si sklenku koňaku… a pak někdo zazvonil u dveří.
– A dál?
– To je vše.

Když Sára řekla: “Mojšele, jseš prostě nejlepší”, Moše si uvědomil, že se někde porovnávalo…

Občas vytvářím slovní hříčky, tak tu jednu originální židovskou dám. Není to tedy úplně klasický židovský vtip, ale snad nevadí:
– proč má ten Žid čtyři kipy?
– inu, jarmulku, létmulku, podzimmulku a zimmulku

Starověká Sparta. Král čeká na narození dědice před ložnicí své manželky. Napjaté ticho. Náhle porodní bába křičí:
– Chlapec! Narodil se chlapec!
Všichni volají:
– Hurá! Král má dědice! Sláva králi! Sláva dědici!
Rozzářený král dostane synka do ruky. Ale podle starodávného zvyku musí položit před dítě meč a hračku. Pokud dítě sáhne po meči, bude to dobrý král a válečník, ale pokud si vybere hračku, nic kloudného z něj nebude a dítě budou muset svrhnout do propasti.
Král úzkostně postaví svého syna mezi meč a panenku. Nikdo z přítomných se neodváží ani pohnout. Dítě najednou natáhne ruku a … uchopí králův měšec s mincemi.
Všichni se na sebe zmateně dívají, král si sedne na židli a unaveně řekne:
– Přiveďte mi Rabinoviče!

„Sára se vrátila z dovolené o den dřív“, lamentuje Izák. „Přistihla mě, jak myju nádobí. Vůbec si nechtěla nic nechat vysvětlit. Že jsem jí prý celou dobu lhal, že to neumím. Tvrdil jsem, že se mi stýskalo po ženě, tak jsem nemohl odolat, ale že přísahám, že už se to nebude opakovat.
A potom nakoukla do lednice. Neměl jsem čas sníst nic z toho, co jsem si navařil, myslel jsem, že to budu mít na zítra – našla boršč a pilaf a dva kousky koláče. Jsem totálně v háji.
Zkoušel jsem jí namluvit, že jsem si tam vodil pochybné ženy, které mi vařily, ale po tom nádobí mi na to už neskočila.
Co budu dělat? Mám se rozvést?“

Arkadij, Míša, Róza a Moše si vyprávějí o tom, čím chtějí být, až vyrostou.
– Chci být slavným právníkem v Oděse, – prohlašuje Arkadij, – hájit své chudé souvěrce.
– A já chci být členem Nejvyšší rady, – říká Míša, – abych vytvářel zákony, které pomohou mým chudým souvěrcům.
– Já chci být lékařkou,“ přiznává Rosa, – a léčit naše chudé souvěrce.
– A co ty, Moše? Čím chceš být?
– Chci být chudým souvěrcem.

Stojí Avraham v devátém poschodí na římse a říká: a teď skončím !
Sára na něj zevnitř volá: nablázni, nasadila jsem ti parohy a ne křídla…

Tak shavua tov

 

 

Subscribe
Upozornit na
guest

1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Sona Bulbeck
10 měsíců před

Dakujem..pobavilo ako vzdy🤩

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial