Gratulujeme hokejisti. Rusku navzdory

Parádní představení naší hokejové dvacítky na proběhlém světovém šampionátu dává snad tušení lepších českých hokejových zítřků. A je jedno co si o tom v Moskvě myslí.

Po dlouhé době zase skvělá jízda naší dvacítky turnajem. Porážku ve skupině od Švédů odčinili vítězstvím nad stejným soupeřem v semifinále. A to po nevídaném obratu. Nejen hokejový um, ale i morálka a bojový duch kraloval tomuto mužstvu.

Ve finále sice nestačili na Kanadu, ale rozhodně si ostudu neuřízli. Po ztrátě 0:2 po dvou třetinách, kdy to vypadalo pro Kanaďany ne nudnou selanku, se naši mladíci v posledním dějství neskutečně zvedli, zatlačili Kanaďany do jejich třetiny a nakonec to korunovali dvěma góly.

Prohra v prodloužení chvíli zabolí, ale z celého turnaje je možno odjet se vztyčenou hlavou. Bravo a gratuluji!

A co na to tisk v Moskvě? Ten nemůže skousnout, že díky jejich ruským bratrům v zákopech, nemůže mnoho ukrajinských sportovců sportovat. Někteří z nich už fatálně nemohou ani žít. Správně tak byla reprezentace vyřazena ze všech mezinárodních soutěží. K tomu komentář ruského sportovního novináře Žanylova: „Nejdřív se Češi, kteří se bez ruské reprezentace začali cítit důležitější a svobodnější, vysmáli Švýcarům. Kdyby byli Rusové v Kanadě, Češi by pravděpodobně už dávno ukončili svou pouť turnajem a vrátili by se domů.“

A rozohnil se natolik, že pokračuje: „Jak skvělé ale bývalo žít v očekávání zápasu Rusko – Kanada!“

Opět ta typická ruská nabubřelost. Jsou oni, pak oni, zase oni a potom možná někdo k nim. Že by mohlo být finále bez nich, nepřipadá v úvahu.

Ještě jednou gratuluji našim klukům, i vítězným Kanaďanům, a Rusům to sžírání se přeji od srdce.

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
26 dní před

Doufejme, že je to jakýsi počinek pro příští léta. Jistě i práce trenéra….každopádně skvělá jízda turnajem.

Jaroslav Červenka
27 dní před

Finále byl úžasný zápas. Kanaďani měli opravdu skvělý tým, nad tou rychlostí mi občas přecházely oči. Ale naši. Ta neuvěřitelná rvavost, bojovnost, psychická odolnost, nezdolná vůle, pořád bojovali. Marcel Marcel mi vyloženě připomínal moje hokejová léta, akorát je asi stokrát lepší. Když jsem viděl plačícího Kulicha, vyhrkly už mi slzy do očí taky, jak mi těch kluků bylo líto. Pro mě jsou vítězové oni. A Rusové v hokeji? Kdo to je?

Last edited 27 dní před by Jaroslav Červenka
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial