Namaluj si svůj příběh

Dnes jsme měli na UJEP (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) den věnovaný malbě. Pod vedením zkušených lektorů jsme tvořili barvami, které jsme si vybrali, na zadaná témata. Jako první to byla malba nebe anilínkami, do které jsme pomocí Sava a vlastnoručně vytvořené šablony „zasadili“ ptactvo. Možnost výtvarného vyjádření i pro děti, o to tady jde, abychom sbírali zkušenosti pro naší učitelskou praxi.

A tak jsem malovala nebe, které připomíná spíš vodu, a rozmístila ptactvo do plochy. A jak jsem tak u toho používala čtvrtku a pracovala rychle, jak mám ve zvyku, příliš to nepromýšlet dopředu, tak se mi povedlo na obraze vytvořit větší orámování, které vypadá jako část budovy. Lektorka povídá, to je dobře, je tam prostě i architektura.

Mě vzápětí ale napadlo, že jsem namalovala příběh, který se odehrál tady na Blogosféře, a měla jsem jej svým způsobem v hlavě. Letím si tu vzduchem, tím velikánským prostorem jako racek a přede mnou najednou zeď. Ta zeď je pevná právě v té části, kudy letím, a je to jen část budovy. Možná brzy odpadne, rozdrolí se, anebo také ne, třeba jí někdo ještě zpevní. To se zatím neví. Ten racek letí proti oné zdi, zobáčkem už je blízko, ťuká a ťuká… a tady se obraz zastavil. Jako když uděláme štronzo při nácviku živých obrazů, to znám zas z dramatické výchovy. Zastavení v čase. K tomu výjevu mi sedí i rozložení dalšího ptactva, jeden letí tam, druhý onam, nepřekážejí si v letu. Jen ona část zdi přede mnou vytváří určitou situaci. Vlastně jsem tak sama sobě artterapeutem.

To už znám z dřívejška, že maluji spontánně malby, které ukazují mé momentální vnitřní stavy. Artterapií onehdy nazval mé kresbičky ve veřejné vývěsce i jeden kolemjdoucí, a to mě potěšilo, že i takový člověk „z ulice“ ví, o co se jedná. Jak můžeme malbou působit na svou psychiku. Objevovat její zákoutí, číst si jak v knize, nacházet uvolnění a porozumění.

Cestou ze školy, kdy se vezu vlakem, jsem se dnes opět kochala krajinou, po dni se silnou dešťovou přeháňkou bylo zrovna slunečné počasí, míjela jsem i kopce kolem Mostu. Jeden z nich se jmenuje Zlatník, podařilo se mi jej úhledně vyfotit, a tak jsem fotku zveřejnila na sociální síti s prosbou, zda někdo onen kopec zná… občas takto i záměrně dávám svým přátelům otázky, abychom si vzájemně rozšířili obzory. Takže už znám kopec Zlatník, a jestli se tam třeba skrývá nějaký zlatý poklad, to je otázkou, na kterou odpověď nemám.

Stejně tak nemám odpovědi na všelijaké další otázky, ale baví mě si je klást, baví mě ta cesta. Jdete-li též po podobné cestě plné objevování, i třeba zákoutí své duše, tak si můžeme popřát vše dobré, ať nás, poutníky, potkává. A i něco zlého může být, to většinou posílí. Nebojme se pořádně roztáhnout svá křídla a letět…

Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
jana melišová
jana melišová(@janamelisova)
1 měsíc před

Ďakujem za tvoj blog. Idem tou cestou ako píšeš, ale neviem tak dobre zatiaľ odčítavať a krídla mám asi skôr stiahnuté ako otvorené a pripravené na let.

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
1 měsíc před

Jani, když si vzpomenu, kolikrát jsem se motala v nějakém tom klubku, které se mi až časem povedlo snad i rozmotat nebo aspoň uzlíky rozvolnit, jaké jsem už zažila držkopády, nebylo jich tedy příliš, snad jen jeden zásadní. A pak se zvedneš jak ten Fénix z popela. A rozletíš se…i teď jsou situace, kdy mám křídla spíš u sebe, v určtiých situacích, většinou už ale volně letím.

jana melišová
jana melišová(@janamelisova)
1 měsíc před

paradoxne si tie krídla nejak zväzujeme my samy, ja neviem vykročiť zo svojej konfortnej zóny, hlavné je asi si to uvedomiť…a vedieť seba čítať…díky za článok

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
1 měsíc před

Všeho do času se říká, ne? Tak až to uzraje, tak to uděláš. Měj prima dny.

Jara Rank
Jara Rank
28 dní před

Doufam, ze Vam to zde nezkazim, v aute jsem poslouchala radio a diky tomu se okamzite doma soustredila na „praci Kanadsko-Trinidadskeho“ painter, jak sam o sobe hovori. Posledni dilo bylo prodano asi za 45 mil. Je multilingual a je lektorem na mnoha evrospkych uniuversitach a je velice sympaticky: https://www.bbc.com/culture/article/20130814-peter-doig-voyage-to-the-unknown

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial