Láska je silnější než smrt

Kamarád mi poslal jednu fotografii, nevím, kde ji ve virtuálním prostoru našel a kde se nachází v reálném světě. Ať je to jak chce, ta fotografie má nesmírnou sílu.

Jeden z manželů je pohřben uvnitř hřbitovního prostoru, ten druhý za jeho zdí. Můžeme se domnívat, jestli ten venku byl jiného než „správného“ vyznání, jestli třeba nespáchal sebevraždu a nemohl tedy sdílet svůj definitivní poslední prostor na Zemi s těmi, kteří svůj život dokončili podle všech regulí platných v dané době.

Staré řecké báje a pověsti popisují příběh stařečka Filemona a jeho ženy Baucidy. Zeus spolu s Hermem chodili po zemi v podobě žebráků a všichni je vyhazovali od prahů svých obydlí. Jediný asyl našli až u dvojice starých lidí, kteří je přes svou chudobu vzali pod střechu a pohostili je. Zeus se pak zjevil ve své podobě a řekl, že jim splní jakékoliv přání. A oni měli jen jediné, zdánlivě banální, že až přijde konec jejich pozemského času, aby to bylo u obou najednou. Takže se po nějakém čase oba proměnili ve stromy, které se ve větru dotýkají svými větvemi.

Ze své praxe znám několik případů, kdy jeden z dvojice vysokého věku zemřel a ten druhý jej následoval v řádu týdnů. Důvodem je pro okolí jen stěží pochopitelný smutek nad ztrátou milované bytosti, náhlé prázdno, po někom, kdo tvořil tomu druhému koherentní já. Psychoanalytik by byl jistě schopen uvést řadu důvodů, proč se tak děje v lidské duši, neuropatolog by objasnil, co se děje v mozkové tkání v centrech, jež jsou odpovědná za naše emoce ať již kladné či v našem případě ty záporné a co nakonec způsobí, že silná emoce jedince „vypne“.

Lze se jen domnívat, co přecházelo stavbě obou náhrobků. Co lze tvrdit s jistotou, byl krásný život dvou lidí, pro něž ten druhý byl tím nejcennějším, co zde na Zemi měli. Pokud byl každý jiného vyznání, musel být vyplněn vzájemnou tolerancí a důvěrou. Nejspíše museli čelit tlaku – a to z obou stran – že jejich svazek nemá perspektivu, že bude provázen problémy, které přináší jiný pohled jedné denominace na tu druhou. Že jejich děti budou vyrůstat v jakési náboženské dichotomii, jež nic dobrého nepřinese. Možná se jeden z nich či spíše oba rozešli se svou původní rodinou, snad ztratili i přátele, s nimiž vyrůstali a kteří jejich svazek nikdy nepochopili.

Museli něčemu podobnému čelit i po smrti, kdy bylo rozhodnuto z moci církevní, že nelze, aby spočinuli oba na jednom místě, jak je tomu běžné u manželů a jeden byl vykázán pryč.

„Láska je silnější než smrt“ říká Písmo.  A tak možná jejich přítel, který je znal, vymyslel podané ruce přes hřbitovní zeď, aby tak nechal vzkaz do budoucnosti o těch dvou a možná pro mnoho dalších, kterým dojde nesmyslnost „třídění“ lidských bytostí.

 

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Melišová
Jana Melišová(@janamelisova)
3 měsíců před

Krásne.Ďakujem. Lásku vidím ja aj ako príležitosť, spoznať samú seba v niekom inom. Krásny piatok želám.

Jan Šik
Jan Šik(@jansik)
3 měsíců před

Moc hezké Tomáši…Krásný den

Michaela Klímová
3 měsíců před

Jestli byla láska oboustranná, vyhráli všechno.

Radomira Kielbergerova
Radomira Kielbergerova(@radomirakielbergerova)
3 měsíců před

Láska je krásná složitost. Každé obětování se pro druhého, pochopení, snaha uvažovat jako ten druhý, vnímat jeho bolest, radost…vyhovět mu a stát při něm…a nemusí to být jen láska manželská a milenecká…neznám skoro nic dojemnějšího pod sluncem.
Krásně napsané:)

Brigita Tóthová
Brigita Tóthová(@brigitatothova)
3 měsíců před

Tomáši děkuji za silný příběh. Dnes a denně si uvědomuji, co mnohokrát dříve museli pro opravdovou lásku lidé přestát a vytrpět. To si dnes ani neumíme představit. Plno otázek jste otevřel. Děkuji. Skutečná láska stále je.

Vladimír T. Gottwald
Vladimír T. Gottwald(@vladimirgottwald)
3 měsíců před

comment image

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial