Špatně skrytý vzkaz
(responsum ad garrulam)
Prázdno se světu otvírá
skrz slova nakadeřená,
a marně čekáš Shakespeara,
že řekne znova:
„… slova,
slova,
slova…“,
zatímco poezie, stranou,
v koutku o berli opřená,
jen šeptá:
„Možná na shledanou…!“
© vtg 2012
Děkuji za pohlazení 😘
I toť, že rád. Jakkoli toliko virtuálně.
Vy čo všetko dáte do pár slov, len žasnem….posielam kúsok z Hamleta….„Blažení jsou ti, v kterých se cit a rozum mísí tak, že osud nemůže si na ně hrát jak na flétnu, co se mu zamane. (Hamlet)“
Tak. Pochopiteliter znám, vždyť slyšel jsem mnohokrát, dokonce ve třech překladech, hrálť jsem ve třech inscenacích Hamleta. Pravda, tuhle pasáž jsem v hubě nemíval, toliko slýchal od různých Hamletů (Ládi Řandy, Kuby Stránského a Jardy Plesla).
Vidím, že Blogosféra je pro Tebe dostupná. Byla a bude vždy. A moc hezký, by the way.
Ten výpadek byl až po publikování tohohle blogiska. Taky jsem rád, že netrval dlouho.