Opravdu nemůžeme Rusy porazit
Naposledy jsme se o tom přesvědčili v roce 1968. Teď se o tom začínáme přesvědčovat zase. A opět, po 50 letech, při tom zase umírají čeští lidé ruskou rukou.
Nemáme na Rusy propagandisticky. Jejich podvratná činnost se osvědčuje již 100 let od bolševické revoluce. Je tak dokonalá, že jim to u nás baští odhadem tak 25% voličů v čele s naším moudrým prezidentem Zemanem. Trochu dostala zabrat v roce 1968, kdy u nás těžko vysvětlovali, že se u nás rodil fašismus, ale u domácího ruského publika to zabíralo a teď ho tím krmí opakovaně jako přípravu na invazi na Ukrajinu. Prý se na Ukrajině odehrává stejný fašistický proces jako u nás v roce 1968.
My si nemůžeme dovolit nějakou vojenskou akci na území Ruské federace. A upřímně řečeno ani nevím, kdo by o tom u nás byť jen uvažoval.
Jiné je myšlení Rusů. A tak u nás vyhodili do vzduchu muniční sklad ve Vrběticích. Umírali při tom čeští lidé. Tátové od rodin. Jenže teď už nejde o nějakou dopravní nehodu opilého Rusa. Teď už jde o regulérní naplánovanou akci ruských ozbrojených složek na našem území. Nediplomaticky se tomu říká válečný akt. I kdybychom chtěli, tak my si vůči Rusku nic takového dovolit nemůžeme. A oni to vědí. A podle toho s námi jednají.
Říkám jedno: nekupovat ani jednu vakcínu Sputnik V, z Dukovan odeslat do Moskvy maximálně pohlednici a hledat nové prodejce ropy a plynu. Uvědomme si, že každá koruna, kterou necháme Rusko vydělat, se vrací k jejich sousedům, a teď už i k nám, v podobě kulek.
Je třeba začít nazývat věci správným jménem. Jestliže za uvedených okolností předává Rusům informace, je to špión, v případě vysokého státního činitele jde o vlastizradu. Je třeba pogratulovat voličům Miloše Zemana ke skvělé volbě.
Smutné, taky jsem si říkal, jak jsem četl dnešní zprávy. Ta bezmoc je vidět nejvíce na Ukrajině. Nikdo jim nepomůže.