Krajina zjihla

Krajina zjihla mým pohledem,
pod listím hřeje mě láska.
Smutky se ukryly pod ledem,
kde jejich tíhou i kámen praská.

Krajina zjihla svou nekonečnou krásou,
do mého těla ticho proniká,
mou hrudí teplo slunce protéká
a já v němém úžasu,
nemohu hnout ani řasou.

Zkamenělá v listnatých okovech,
čichám si pozemskou vůní hlíny,
přemýšlím v sobě o slovech
a dni, který je opět tak jiný.

Láska mnou protéká,
vidím ji všude,
ruka s rukou se proplétá,
polibek letmý s NÍM.

Kroky se míjejí,
pod nimi křupe sníh.
Den naplněn nadějí,
že napořád společným směrem chceme jít….
5 5 votes
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Bohunka
3 měsíců před

Tohle od Tebe zbožňuju. ♥

Vladimír T. Gottwald
3 měsíců před

I ta fotka je parádní! ;o)

Hana
Hana
3 měsíců před

Z vaší básně ta láska doslova přetéká. Je nádherná. Je povznášející číst o lásce, ještě lepší je jí žít. Pěkný den Brigito.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial