Generace ztracených dětí

Podle vyjádření některých rodičů a psychologů současné žáky a studenty škol nečeká v budoucnu nic dobrého. Jde prý o ztracenou generaci.

V současné době covidové to nemají  rodiče a škola lehké. Hned po zdravotnících je jejich situace možná nejtěžší. Hlavně na nich leží odpovědnost za vědomosti a výchovu dětí, které se jednou pustí do formování naší země. Opravdu jim není, co závidět. Do distanční výuky spadli všichni rovnou po hlavě, nepřipraveni teoreticky ani prakticky, s minimálním materiálním vybavením a ve spoustě případů bez odpovídajícího domácího zázemí. Pochybuji, že někdo ví, jak se situace bude vyvíjet za několik týdnů nebo měsíců. I tak se našli psychologové, kteří tvrdí, že spáchané škody na dětech jsou nenapravitelné a poškodí je navždy. K tomuto názoru se přidává i nemálo rodičů. Jde prý dokonce o generaci ztracených dětí.

Nevěřím jim.

Když Američané v roce 1945 osvobodili koncentrační tábor Buchenwald, našli zde otrhané, špinavé, zavšivené a vyhublé chlapce. Většina z nich byla židovských a v lágru strávili minimálně rok. Skoro každý z těch kluků prožil nemoci, hlad, stres a viděl hrůzy, které otřásaly i vojáky. Přestože se dospělí vězni snažili maximálně pomoci a děti se pokoušeli v rámci možností tajně učit, jaký závěr asi po válce museli udělat psychologové? Určitě, že půjde o generaci trvale poškozenou válečnými traumaty. Nepochybně v mnoha ohledech měli pravdu. Hochy trápily zlé sny, bojovali s alkoholem, museli se vyrovnávat s nepovedenými vztahy. Přesto dokázali udělat náš současný svět lepším. Z týraných chlapců vzešly slavné osobnosti. Například Naftali Lavi, uznávaný izraelský diplomat, další židovský chlapec Eli Wiesel, proslulý spisovatel a bojovník za lidská práva nebo maďarské dítě Imre Kertész, nositel nobelovy ceny za literaturu v roce 2002 či tehdy osmiletý Jisra ́el Me ́ir Lau, který se v roce 1993 stal hlavním rabínem státu Izrael.

Některé první stupně husákových dětí, dnešních padesátníků až šedesátníků, prošly vesnickými vícetřídkami. V jedné místnosti takové školy bylo několik řad lavic, v kterých seděly děti. Jedna řada znamenala jeden ročník. Na takovýchto venkovských školách řídil učitel nebo učitelka i pět tříd prvního stupně zároveň. Bez perfektní přípravy učitele a vedení rodičů žáků k odpovědnosti a samostatnosti by to nešlo. Vesnice v té době zažívaly tzv. akce „Z“, které se tvářily, že jsou dobrovolné. Muži v rámci nich například zdarma kopali pro obec kanalizaci nebo stavěli kulturní domy. Mimo to chodili do práce a ve zbytku času vlastníma rukama budovali svépomocí své domy. Pracovní týden přitom nekončil pátkem, ale sobotou. Rodiny měly v průměru více dětí než nyní. Husákovy děti se rozhodně ideální generaci neblíží. Přesto jsou dnes z dětí takových venkovských škol také podnikatelé, manažeři, lékaři nebo vědci. Řada velmi úspěšných lidí, kteří o mnoho nezaostávají za těmi ze škol městských.

Je jiná doba. V něčem horší, v něčem lepší. Největší pozitivní změnou oproti minulosti je svoboda, která sebou přináší řadu příležitostí, ale také nároky na větší odpovědnost. Dva příklady z minulosti potvrzují, že současné děti mají na to být úspěšné, protože dostali nesrovnatelně lepší základnu než generace předešlé. Nejvíc potřebují od rodičů věc, které se jim od nich dostává tak málo. Totiž důvěru, že problémy, které před ně jiní postavili a za které nemohou, dokáží zvládnout.

Problémy a překážky nebývají v životě na škodu, protože jsou jako studená voda. Aby byl člověk otužilý, neobejde se bez ní. Musí se pravidelně sprchovat a nevyhne se tomu, aby mu občas nebyla zima. Možná tato generace dětí nebude generací ztracenou, ale generací otužilou a připravenou vybudovat ze světa lepší místo pro žití, než je tomu dnes.

Nejvíce postiženou skupinou z řad žáků jsou prváci a druháci základních škol. Mrňata však mají jednu velkou výhodu, o kterou v průběhu dalšího života teprve přijdou. Často ji už nemají ani jejich učitelé nebo rodiče, psychology nevyjímaje. Malé děti neznají tato dvě slova:

„Nejde to“.

Hanging Tree Live – Hunger Games – Hollywood i Vienna. Zdroj: YouTube.cz

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články