Desiderium chrononautæ
[limerik]
Jo, časostroj tak mít, to by se jelo
za Nicol z Terstu – tedy za Ornellou!
Tu tak mít tenkrát po ruce,
nemusel jsem mít poluce. –
Akorát holt, jestli by se jí chtělo!
Sdílený virtuální prostor
Sdílený virtuální prostor
Jo, časostroj tak mít, to by se jelo
za Nicol z Terstu – tedy za Ornellou!
Tu tak mít tenkrát po ruce,
nemusel jsem mít poluce. –
Akorát holt, jestli by se jí chtělo!
😀
;o]
🙂 hezké:)) Italka s tajemstvím. Jednoznačně. Když pominu, že si každý normální chlap musel u televize a v kině přidržovat kalhoty, baví mě, že tyhle italské hvězdy překrásné na první dobrou jsou navíc vážně pár exceláns mistry v své branži a zahrají cokoliv. Což je obtížné říct dnes o dalších, co ksicht i tělo mají. Dokonce jdu já nemravná tak daleko, že při výkladu neorealismu ukazuji chlapcům a děvčatům fotky krásné Sophie Loren ve spodním prádle ve Včera dnes a zítra, aby se dotvořil obraz Horalky a Slunečnice, jakož si užiju ve fotogalerii dobovku Itálie film Malena a Moniku Belucci… Číst vice »
Díky! Dobře to děláte!
;o)
Pamatuji Ornellu Muti – jak píše níže Jaroslav, nejspíše sen všech tehdejších efébů s teen věkem. A navíc – ona vypadá dobře i dnes, i když moc netočí (byl to film od W. Allena, název jsem zapomněl – a byla krásná i tam).
Zrovna nedávno jsem ji viděl v Oscarovi. K tomu filmu jsem se dostal opožděně, jednak mám trochu strach z amerických remaků francouzských komedií, a de Funèsových tuplem, jednak i strach z akčních star v komediálních rolí. A byl jsem velmi mole překvapený, že se to povedlo, Ornella byla k pomilování a Stallone skvělej! – A ti snobští bimbasové, kteří tomu udělili Zlatou malinu, ať si vylížou prdel (třeba vzájemně)! A ze všech hereček, které byly sexysymboly mého mládí, je Ornella vlastně jedinou, která je mi generačně blízká i tím, že je mladší než já. Byť jen o půl roku (a… Číst vice »
No jo, Ornella, to byla kráska a hvězda. A chtěla jí být navždy. Mně se líbila také v Lidovém románu s Ugem Tognazzim. A Vám děkuji, jak zde představujete jednotlivé typy básní.
Dobrej vkus! ;o) A dík za pochvalu, ale já ani tak ty různé básnické formy nepředstavuju, jako jsem se k nim v průběhu let propracoval. I já psával veršem volným, ale postupně jsem dospěl k názoru, že vyjádřit totéž, a navíc naplnit formu vázanou (tak, aby to nebyla jen rýmovánka), je kruci fuška! A když je to těžké, tak to stojí za to, abych se do toho dal. A někdy se snad i trochu zadaří. Ale na kompletní přehlídku těch klasických forem u mne nedojde, nakonec mi to vykrystalizovalo tak, že formálně se držím francouzských rondelů, trioletů a villonské balady,… Číst vice »