Achilles a želva

Následující básnička je inspirovaná starořeckým nepřekonatelným paradoxem o Achillovi, tehdy nejrychlejším běžci, který nikdy nemůže dohnat želvu, plazící se o kus před ním. Když totiž Achilles doběhne na původní místo želvy, ta už je o malý kousek jinde a tak pořád dál až do nekonečna. Zenon z Eleje tak údajně dokazoval nemožnost pohybu. Později však Aristoteles vysvětlil, v čem se Zenon mýlil, a sice v tom, že i součet nekonečné řady může být konečný, pokud se její členy dostatečně rychle zmenšují. Přesto však byla Zenonova úvaha prý předstupněm matematické analýzy. Zároveň ale ukazuje, že i při logicky zcela správném myšlení lze dojít k naprosté blbosti, jestliže je ve vstupních předpokladech byť jediná chyba.

Marně jako Achilles ženu želvu svou,
běžím za ní celý den, lesem, pustinou,
až na večer se obzor krví zaleje,
z dějin se mi vysměje Zenon z Eleje.

Nač si lámat hlavu řeckým paradoxem,
nechám planých úvah, začnu třeba s boxem.
Rána pěstí bez řečí, jen to platí dnes,
želvu přece dohnal už Aristoteles.

0 0 vote
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Radka Kielbergerová
9 měsíců před

hezký moc:)
…rána pěstí bez řečí sic platí dneska víc,
leč řečí trochu k věci mít je k rubu líc
a Jaroslavem zjevit je se nepokazí nic
🙂

Vladimír T. Gottwald
9 měsíců před

🤞 
Když to tak přišlo na přetřes,
díky Vám, pane! Ač poněkud cvok jsem,
snad ještě ne mentální ruinou,
a už je mi to jasné – hele, je!

Vladimír T. Gottwald
9 měsíců před

Kéž byste se nemýlil!
;o]

Dáša Stárková
9 měsíců před

Já taktéž děkuji za, mimochodem skvěle zrýmované, rozšíření obzoru a přeji příjemně strávený zbytek neděle, pane Kvapile 🙂

Tomáš Vodvářka
Admin
9 měsíců před

A je jasno. Ve všem. Děkuji, Jaroslave, za rozšíření obzor.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial