Máš hlavu jako požár Říma
[triolet pro rusovlásku]
Máš hlavu jako požár Říma
a krásou pokropenou tvář
s pihama snad až za ušima.
Máš hlavu jako požár Říma,
ve mně však popel pohasíná,
a padá času na oltář.
Máš hlavu jako požár Říma
a krásou pokropenou tvář.
dobrý
Fajn. ;o]
Vladimíre, souhlasím s Radkou. U Vás čtu…víno, nedostupná, požár…, žádný život mnicha a žádné pohasínání se nemůže konat 🙂
taková krása, kterou jste napsal pro všechny ženy a tím je potěšil je přímo ve Vás
Inu, na hrušeň už taky nevylezu, ale poctu jí vzdát a zavzpomínat můžu, ne?
;o)
To určo, ale pokud by člověk od určitého a poměrně brzkého věku jen vzpomínal, tak by se už jen vzdával a to snad zatím není potřeba 🙂
Hele, nic ve zlém, ale tohle měla být původně básnička pro potěchu duše či trochu radosti případným P. T. čtenářům. A jestli to fakt vypadá jako má žádost do psychoterapeutické poradny, do které bych si chodil s prosbami o psychologický rozbor a rady, tak se omlouvám, že jsem tu básničku asi napsal blbě.
;o]
Tak teď se omlouvám já. Jsem stálý optimista a napsala jsem, jak to vidím já a asi špatně :-).
Zatím jen málo vzpomínám a více žiju. Asi to bude tím, že po stromech ještě občas lezu, pokud to jde 🙂
Tak snad nic ve zlém a básně píšete krásné, přímo pro duši
Já určitě kladně kvituji, že jste byla vedena touhou vysvětlit mi, že takový přístup k životu ode mne není optimální, ba měl bych zvolit jiný. Určitě to vidíte dobře a správně a je to od Vás, Niké, velice obětavé a altruistické a zaslouží to přinejmenším poděkování (ne-li přímo pamětní desku). Já však toliko upozorňují, že jsou to ode mne opravdu básničky (možná nepovedené), nikoli žádosti o rady, jak mám naložit se svým životem a jaký bych měl zaujmout přístup, ve srovnání s dojmem, ke kterému někdo dospěl při svém subjektivním rozboru „co tím chtěl básník říci?“. Beru však tedy na… Číst vice »
Zřejmě jde o nedorozumění, já jsem psala pouze o svém přístupu k vlastnímu životu. Nikoliv abych někomu radila, nebo snad toužila radit. V tom, co jsem napsala žádné rady nevidím.
Mrzí mne, že jste si to takto vysvětlil
Tak to pardón, že jsem to vnímal blbě! ;o]
A dík!
Omluvu přijímám.
Přeji hezký den
Děkuju, nápodobně!
A třeba mě prosím upozorněte, až někdy pod mým blogem budete psát o svém přístupu ke svému životu, abych se zas nespletl a nenabyl dojmu, že když zavrhujete pohasínání, že to je reakce na můj text a píšete o mně. ;o)
Jaképak pohasínání:) popela:))…
jako byste, Vladimíre, nevěděl co a jak a kde zrzky,)). Vy máte vážně za to, že by nefigurovaly ku prosperitě a hezkému užitku tam, kde se počítalo se vstáváním Fénixe z popela?:))
zase moc hezké a …děkuju:)
Fajn. ;o)
Budu předstírat, že tomu věřím.
;Đ
věřte:) když tohle všechno tady nejen o (Brandejsu):)) -čili nejen o Římě takhle hezky píšete, furt jste velmi fascinovanej Nero…:)nebojte…Lepší:))
Věřte nebo ne, ale při psaní tohohle trioletu jsem si na tu werichovskou metaforu taky vzpomněl (a na chvíli laškoval s představou, že k rýmu využiju přechodník nejsa) . Ale uvnitř kebule holt mám vizuální vzpomínku na „L’Incendie de Rome“ Huberta Roberta, a ne na to, jak hoří Brandejs.
;o)
věřím:)
úžo… umíte to tak krásně popsat…
Ňák se to v kebuli vylíhlo, a já to holt jen hodil na papír.
;Đ