That which we call a rose…
[epigram]
Cos tehdy napsal, Wille, můžem
obrátit a brát varovně:
Je marné lejnu říkat růže,
furt bude smrdět po hovně.
© vtg 2020
Sdílený virtuální prostor
Sdílený virtuální prostor
Cos tehdy napsal, Wille, můžem
obrátit a brát varovně:
Je marné lejnu říkat růže,
furt bude smrdět po hovně.
© vtg 2020
To se povedlo.
Mé díky!
Perfektní.
;o)
Přesný, děkuji… a přidávám se ke gratulaci 🙂
Děkuju – a děkuju! ;o]
WS je v překladu Hilského za mne nejlepší, ale tohle pobavilo :-).
Ještě přeju všechno nejlepší k Vašemu dnešnímu svátku
Taky mám pana profesora ze všech překladatelů Shakespeara asi nejradši. Mimo jiné i proto, že když jsem hrál Jaga, moc mi pomohl.
Ale jiné jeho shakespearovské překlady jsem jen četl. Ve Večeru tříkrálovém a v Romeovi a Julii jsem měl v hubě Saudka, v Learovi Bejblíka (mimochodem taky skvělý překlad) a v Hamletovi postupně v překladech Lukeše, Urbánka a naposled Joskově. A holt už to nejspíš nedoženu.
A díky za vinš!
Vladimíre, vždycky Tvá díla čtu svý ženě a ta – třeba teď – řve jak pavián….
Pak je to v pořádku, protože smysl pro humor je u žen jedna z vlastností nejdůležitějších. Pro mne v mém věku už asi úplně nejdůležitější.
Tak zdravím oba!
Díky, slavil jsem prací, ale už jsem promokl dost, budu čučet na fotbal.
;o)
A ať se to s prváky vydaří (holt už se možná ani nevrátí, kterak jsem jezdíval po školách a knihovnách klábosit s robátky menšími o pohádkách a s většími o Shakespearovi).
Dneska jo, venku ostatně furt hezky prší.
Hezký zbytek víkendu!