Problém některých pamětníků je, že odmítají realitu

Nemyslete, vyrostla jsem v tom též. Vyrůstala jsem v těsném sousedství velké posádky spřátelené armády, hláskovala jsem hesla KSČ, recitovala ruské básničky, zpívala ruské písničky, stála jsem v pionýrském kroji na stráži u pomníku padlých ruských hrdinů, v rámci přátel sovětského filmu jsem se nořila do hluboké melancholické ruské duše.

Moje maminka se dodnes červená při vzpomínce, jak jsem, 4letá, na jejím klíně v autobuse nadšeným dětským hláskem četla či spíše deklamovala budovatelská hesla na štítech domů. Jindy jsem procítěně, s posazením na nedávno naučené „rrrrr“ deklamovala na celý autobus: „Prrrrro koho Lenin žil? Všem lidem prrrrro štěstí. A nyní tiše spí na Rrrrrrudém náměstí“.

Jako o něco starší holčička jsem zase věřila, že podstatou hereckého umění je dělat mrtvého či vrhat se dostatečně přesvědčivě pod pásy tanku a na odjištěný granát. Věřila jsem i tomu, co nám tvrdil učitel zeměpisu. Prý při návštěvě Moskvy potkal obyvatele některé ze zakavkazských „respůblik“, oni že mu dotaz, odkud jsou, hrdě odpovídali „ja sovětskij čelavěk“

Moje babička, maminka mojí maminky, mi vyprávěla, jak na začátku války bydlela ve své rodné Praze a obdivovala spolu s ostatními holčičkami krásné německé oficíry, jak si vykračovali do hokynářství sousedky a jak nemohla věřit tomu, že přišli ubližovat.

Ta stejná babička byla potom odvezena k příbuzným na Vysočinu, kde prožila konec války. I jejich vesnicí prošlo několik jednotek Rudé armády. Zažila, jak velitel postavil tři ze svých vojáčků, k smrti utahané, vyjukané klučiny, ke zdi a před zraky vesničanů a celé jednotky je na místě bez soudu zastřelil. Proč? Protože si dovolili se usmát na některou z mladých děvčat (i kdyby to bylo vzájemné). Otřeseným lidem ze vsi potom týž velitel vysvětlil, že tak činí na jejich ochranu. Vlastně tím dopředu zabránil situaci, kterou mnozí z nás známe z filmu Želary, rabování a znásilňování. Ten důstojník moc dobře věděl, čím si jeho jednotka prošla, co měli za sebou a před sebou a že, pokud je nebude držet zkrátka, nemá šanci je udržet pod kontrolou.

Ti naši osvoboditelé byli totiž namnoze vyděšení, mezi životem a smrtí balancující mladíci, kteří často ani neměli jinou volbu. Myslím, že tu situaci vystihuje nejlépe vtip o tom, jak jde dědeček s Pepíčkem na besedu klubu protifašistických bojovníků. Když mluvčí zapáleně vypráví, jak obětavý Voloďa skočil pod pásy tanku s výkřikem „Za stranu, za lidi“, dědeček pohrdlivě zašeptá Pepíčkovi: „To není pravda, ve skutečnosti uklouzl a zařval „zasraný náledí““.

Myslím, že ani Vlasovci nebyli nadšení profašističtí bojovníci. Pro mnohé z nich to byl jediný způsob, jak přežít či jak uchovat naději na přežití svým blízkým. Někteří z nich se stali tehdejšímu režimu nepohodlní stejně, jako čeští příslušníci a vedoucí osobnosti pražského povstání našemu komunistickému režimu.

Že jste o Vlasovcích do doby, kdy o nich svým neotřelým způsobem začal mluvit starosta Řeporyjí, nic moc netušili? Anebo že jste tušil jen to, co ti nahoře chtěli? Či spíše, co chtěli, abyste si mysleli, že víte? Či ještě přesněji, abyste věděli jen to, co bylo zamýšleno, abyste věděli? Jsem na tom stejně. Abych získala alespoň nějaké povědomí, alespoň jsem si přečetla alespoň toto: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/jaka-byla-role-vlasovcu-v-osvobozeni-prahy/r~66db14a8831e11ea80e60cc47ab5f122/

Případně si můžete poslechnout toto:

https://radiozurnal.rozhlas.cz/bez-vlasovcu-praha-v-kvetnu-1945-pravdepodobne-skoncila-v-krvi-pripomina-8196549¨ a ideálně i předcházející doku drama Odvaha se nehodí  https://radiozurnal.rozhlas.cz/75-vyroci-konce-2-svetove-valky-pripomnelo-na-radiozurnalu-nove-dokudrama-odvaha-8187726#player=on

Netvrdím, že mám už dokonale jasno, ale jedno vím. Neexistuje absolutní jediná pravda a nic a nikdo není černé ani bílé. Rudá armáda přijela k hotovému, ale ani Vlasovci by nic nezmohli, kdyby se předtím nevzedmula síla a odhodlání našich občanů.

Už bychom měli přestat poklonkovat všemu ruskému jen proto, že za nás naši tehdejší představitelé KSČ podepsali smlouvy o věčné adoraci, vděčnosti a zbožňování (na věčné časy a nikdy jinak). Také bychom si měli nechat vysvětlit, přečíst si a nastudovat informace, jak to bylo a snažit se pochopit souvislosti.

Podle mne předseda KSČM, Vojtěch Filip, setsakramentsky přestřelil, když prohlásil: „protože oni tady oslavují fašismus a já nechápu, proč by český politik měl oslavovat vlasovce a stavět jim pomníky. Vlasovci byli podporovatelé Hitlera.“ A pak o trojici pražských politiků ještě jednou: „Oni propagují fašismus.“

Podle mne by to měl být on a jeho strana, kdo by se měl omlouvat až do konce jejich existence za to, do čeho naši zemi uvrhli a jak nám celé roky (pro mnohé jejich celý život) lhali. Vážně neoslavování všeho sovětského rovná se oslavování fašismu? Nikoliv, pane Filipe. Měl byste se stydět a omluvit, jste-li takové sebereflexe schopen.

Není přinejmenším zvláštní, že namísto, aby se pamětníci hněvali na ty, kdo jim a nám všem lhali, zlobí se na ty, kdo dnes odhalují pravdu?

Je čas si uvědomit, že to nám tu pravdu pořádně pokroutili a my jsme, nechtěně a nezaslouženě, žili roky v bludu. Protože zkrátka za všech časů platí, že tisíckrát opakovaná lež se časem stává pravdou.

Myslím si, že tak jako sebekrásnější domov je bez lásky a vzájemnosti jen hromadou normalizovaných tvárnic, tak je sebekrásnější socha nadbytečným kusem obecního majetku, pokud zobrazuje něco nepravdivého.

A pokud stavět další pomníky, neměli bychom je stavět, namísto ruským Sergejům a Voloďům (ať bojovali pod kteroukoliv vlajkou), našim předkům, kteří se na vítězství Pražského povstání podíleli více než kdo z nás tuší a díky kterým se Praha zachovala v podstatně lepším stavu nežli ostatní evropská hlavní města.

Tak schválně, kolik z vás znáte jména jako generál Karel Kutlvašr, plk. František Burger Bartoš, mjr. Jaromír Nechanský?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kutlva%C5%A1r

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Nechansk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_B%C3%BCrger-Barto%C5%A1

A není na čase, abyste se to konečně dověděli a pocítili národní hrdost? Protože díky těmto lidem a těm, kterým oni veleli a těm nenáviděným Vlasovcům nedopadla Praha jako Varšava a jiná města.

0 0 vote
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
13 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Stanislav Látal
Stanislav Látal
5 měsíců před

Podle mne se předseda KSČM, Vojtěch Filip dostal dobrovolně do role prodejné ženy (podobnost).
I když je to vysokoškolsky vzdělaný člověk, přesto mu něco chybí …
Prodejná žena nabízí pouze své tělo a má na to svého ochránce.
ON nabízí LŽI a taky má svého ochránce … (neuznává pravdu a zaprodává se)
Ta žena ví co dělá a jednou s tím přestane. On už to asi neví a proto se chová jak chová. Je mezi nimi rozdíl ?

Pavel Khail
Pavel Khail
8 měsíců před

Jen technická poznámka. Druhý odkaz po prokliku hlásí chybu, způsobuje ji poslední ležatá dvojtečka na konci odkazu, za devítkou, po jejím smazání je odkaz funkční.
Jinak článek výborný, díky.

Jaroslav Kvapil
8 měsíců před

Velmi trefně jste to vystihla. Jak jste psala v diskusi, že „lidi vědět nechtějí, nechtějí si připustit, že většinu života žili a konali ve lži, že si nechali lhát“, tak tento jev dobře rozebírá Francoise Mayer v knize „Češi a jejich komunismus“, kde říká, že „Češi po 17. listopadu 1989 houfně odvrhli komunismus, ale že se minulost u nás používala a dosud používá daleko víc k napadání a nařčení, než k reflexi a pochopení toho, co byl komunistický režim, že Češi po roce 1945 nemohli kolaboraci s komunismem přisoudit cizincům či vlastizrádcům a že odvržení se týká jen komunistické zkušenosti,… Číst vice »

Jaroslav Kvapil
8 měsíců před

Píšete: „Dnes se jen červený hadr změnil na modrý s hvězdičkami! S EU na věčné časy a nikdy jinak!“ Jenže to je jen bezobsažná floskule. Vyjadřovat se v tom smyslu může jen ten, kdo neumí, nechce, nebo je líný přemýšlet, nebo ten, který ignoruje realitu a fakta, případně člověk, jenž by rád byl vtipný. ale uniká mu podstata humoru. Vyberte si, do které skupiny patříte.

Tomáš Flaška
8 měsíců před

Pane Loukoto, pokud tvrdíte, že je vše stejné jako dříve, pouze se zaměnila vlajka, můžete mi prosím odpovědět na pár z mnoha otázek, které se tím pádem naskýtají: – Za tato slova hrozí Vám nějaký postih, ať už v zaměstnání, nebo dokonce od policie? – Až budete chtít třeba v zimě na lyže do Alp, budete potřebovat devizový příslib a výjezdní doložku včetně souhlasu zaměstnavatele, stranické organizace, odborů, ministerstva obrany a výpis z trestního rejstříku? – Pokud v samoobsluze náhodou dostanou lepší toaletní papír, půjdete si stoupnout do fronty? – Máte povinnost být zaměstnán a toto dokladovat razítkem v občance?… Číst vice »

Tomáš Flaška
8 měsíců před

Pane Loukoto. Ta Vaše „oprátka“ EU a NATO znamená, že kdykoliv budeme chtít, tak můžeme vystoupit. NATO neudělá nic bez souhlasu všech členů. Dříve Moskva rozhodovala za všechny. Pokud ty rozdíly nevidíte, tak jste opravdu velmi hloupý.

Tomáš Vodvářka
Admin
8 měsíců před

Nemyslím si, že doba je stejná, jen s s jiným znaménkem, pane Loukoto. Máme na výběr, dokonce si dobrovolně volíme do čela státu jedince s afinitou k východním despociím, současně zase Senát, který má opačný trend. O okolnostech postavení pomníku maršála Koněva je vše dostatečně známo. Hroby padlých jsou v naší zemi udržovány s pietou, dokonce i ty s těly německých vojáků (pokud je vandalové neničí). Pravda osvobozuje a sundává klapky z očí. To, že radost z osvobození naší země byla vystřídána záhy 40 let trvajícím ideologickým útlakem, destrukcí základních demokratických principů společnosti atd., je rovněž faktem, který se jen… Číst vice »

Tomáš Flaška
8 měsíců před

Zeman je neštěstí tohoto národa. To o tom Bundeslandu Vám nakukal také on? On má totiž ve zvyku lhát. A Vy mu za to tleskáte a jste šťastný. Pan Drahoš by byl 10x lepším prezidentem než Miloš Zeman. Myslím, že i Kačer Donald by ho překonal.

Ladislav Nádvorník
8 měsíců před

…dobře napsané… přiznám se …že od vás jsem tak hluboký rozbor docela citlivého tématu neočekával…díky…

Tomáš Vodvářka
Admin
8 měsíců před

To je přesně ono, Dášo, málokdo si umí, zvlášť na sklonku žití, připustit, že se prostě celý život mýlil. To umějí jen velcí lidé.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial